Na podzim se mohly počítat jeho starty v ligových utkáních jen na minuty, ale na jaře je všechno jinak.

Slovenský ofenzivní fotbalista FC Viktorie Plzeň Michal Ďuriš chytil příležitost za pačesy a naskočil do základní sestavy. V týmu kouče Pavla Vrby jsou jeho výkony na jaře velkým překvapením.

„Jsem rád, že to tak je, ale jedna vlaštovka jaro nedělá. K fotbalu přistupuji dál s pokorou a snažím se neustále pracovat co nejlépe,“ říká absolvent Sportovního gymnázia v Banské Bystrici.

Kdy a kde jste s fotbalem začínal?
Pocházím z malé slovenské vesničky Ráztoka ležící mezi Banskou Bystricí a Breznem. V Ráztoce ale nebyl fotbalový klub, tak jsem začal hrát v sousední Dubové. Můj otec tam dělal prezidenta klubu, byly mně tenkrát čtyři roky.

Jaká byla vaše další fotbalová cesta?
V Dubové jsem hrál až do čtrnácti let a ještě v žákovském věku jsem přestoupil do Banské Bystrice. A když mě bylo šestnáct let, dostal jsem se do přípravy s prvoligovým áčkem.

Kdy jste odehrál první zápas v nejvyšší slovenské soutěži?
Bylo mně sedmnáct a nastoupil jsem proti Ružomberku. Prohráli jsme doma 0:2.

Vzpomenete si na svůj premiérový gól ve slovenské lize?
Poprvé v lize jsem se trefil v Bratislavě v utkání proti Petrželce, bylo mi devatenáct.

Je nějaký zápas ve slovenské lize, na který nikdy nezapomenete?
Na utkání proti Žilině. Vyhráli jsme 1:0, vstřelil jsem jediný gól a tehdejšího trenéra Žiliny Pavla Vrbu po utkání odvolali z funkce.

Když jste vloni přišel do Plzně, připomněl vám trenér Vrba, že jste ho tenkrát vlastně svojí brankou vyprovodil ze Žiliny?
Samozřejmě, jednou na to přišla řeč. Víckrát jsme se ale o tom už nebavili (usmívá se).

Vybavíte si vaši cestu mládežnickými reprezentacemi Slovenska?
Prošel jsem slovenskými reprezentacemi od celku U16 až po jednadvacítku. Vloni jsme měli dobře rozehranou kvalifikaci, ale bohužel jsme nezvládli poslední zápas proti Norsku. Prohráli jsme ho a nepostoupili na mistrovství Evropy.

Jaká byla vaše reakce, když jste se dozvěděl o nabídce Viktorie?
Byl jsem v Bystrici už dlouho a zdálo se mi, že jsem už výkonnostně stagnoval. Potřeboval jsem rychle změnu a v tom přišla nabídka z Plzně, kterou jsem rád přijal.

Měl jste v té době i nějaké další nabídky?
Něco se rýsovalo v zahraničí, konkrétně Belgie nebo Nizozemsko, ale z toho nakonec sešlo. Kývl jsem na nabídku Viktorie a ukazuje se, že to byl správný krok. Jsem rád, že jsem v Plzni.

Jaké bylo přijetí v mužstvu?
Bez problémů. Je tu výborná parta, do mužstva jsem zapadl okamžitě. Navíc nemusím řešit jazykovou bariéru a tím je to pro mě všechno snazší.

Kdy jste nastoupil poprvé v dresu Viktorie v Gambrinus lize?
Bylo to v utkání v Českých Budějovicích, kdy jsem nastoupil na pár minut v závěru. Kolo předtím jsem byl náhradníkem proti Spartě.

Co bylo pro vás v začátcích angažmá v Plzni nejtěžší?
Nejtěžší bylo vyrovnat se s rolí náhradníka. Já byl do té doby zvyklý nastupovat do každého zápasu od začátku a v Plzni jsem se dostával na hřiště jen na posledních pár minut. Bylo to pro mě někdy až ubíjející, ale trenér Vrba mě nabádal k trpělivosti, říkal mně, že potřebuji čas, a když budu tvrdě pracovat, moje šance přijde.

Jak moc vám pomohla k současné formě zimní příprava?
Hodně. Makal jsem nadoraz, příprava se mi vydařila a odrazilo se to i na výkonech. Na jaře jsem zatím spokojen.

Nastupujete na pravém kraji zálohy nebo v útoku. Který z postů vám vyhovuje více?
Těžko říci, co mi vyhovuje více. Záleží na stylu hry mužstva. Celý život jsem hrával spíše na hrotu útoku, ale v rerezentaci, která hraje podobným stylem jako Plzeň, jsem nastupoval na kraji zálohy, vpravo i vlevo. Je mi jedno, kde hraji, jsem zvyklý na oba posty. Důležité pro mě je, že dostávám šanci a snažím se ji využít.

Jaro vás zastihlo v dobré formě, hovoří se o vás jako o objevu jara v mužstvu Viktorie. Jak se vám tahle slova poslouchají?
Je to samozřejmě příjemné, ale těžkou hlavu si z toho nedělám. Přistupuji i nadále k fotbalu s pokorou a snažím se pracovat co nejlépe. A přispět tak k cíli, který před sebou všichni v klubu máme.

V utkání proti Českým Budějovicím jste se dočkal prvního ligového gólu v české lize. Nakolik vás to přišlo v hráčské pokladně?
Máme určené sumy, za co a kolik se do hráčské kasy platí. Konkrétní sumu ale komentovat nechci, je to interní záležitost mužstva.

S kým si v mužstvu Viktorie nejvíce rozumíte?
Rozumím si se všemi spoluhráči, ale nejblíže mám k Davidovi Limberskému, který si mě po mém příchodu vzal pod patronát. Vycházíme spolu velmi dobře, jsme si blízcí povahou i zájmy.

Šéfem mužstva Viktorie je v kabině i na hřišti Pavel Horváth. Jak jeho roli v týmu vnímáte vy?
Když jsem přišel do Plzně, měl jsem k němu velký respekt. A platí to stále. Horvi je velká osobnost, stále se snaží dělat nějakou legraci. Vážím si ho jako člověka i jako fotbalisty. Obdivuji ho, jak si dokáže ve svých letech udržet formu. V tomhle je pro mě velkým vzorem.

V Plzni jste od loňského léta, jak se vám město zamlouvá?
Plzeň se mi líbí, svým historickým centrem mně připomíná Banskou Bystricu.

Máte v Plzni nějaké oblíbené místo?
Rád chodím na procházky kolem Velkého boleveckého rybníka.

Na čem si nejvíce pochutnáte?
Nemám žádné oblíbené jídlo, pochutnám si na všem, jsem všežravec. Moje maminka z toho bývá nervózní, když přijedu na Slovensko na návštěvu. Ráda by mně nějakou specialitou udělala radost, ale já jí vždycky řeknu, že mi je jedno, co uvaří. Sním od ní všechno.

A co plzeňské pivo?
Já pivo moc nepiji, ale plzeňské si občas dám, je dobré, chutná mi.

Jaký je tedy váš oblíbený nápoj?
Jahodový džus ředěný vodou.

Jak od fotbalu odpočíváte?
Rád spím, takže spánkem. A když je čas, rád si zahraji se spoluhráči Davidem Limberským a Milošem Brezinským play station. U toho si nejvíce odpočinu a vyčistím hlavu od fotbalu.

Jak často se dostanete domů na Slovensko?
Málokdy. Asi tak dvakrát za půl roku.

Jaká je vaše původní profese?
Mám maturitu, vystudoval jsem Sportovní gymnázium v Banské Bystrici.

Jak podle vás dopadne boj o titul?
Pevně věřím, že to zvládneme a skončíme před Spartou na prvním místě.

Co bude podle vás v následujících kolech nejdůležitější?
Vyrovnat se s tlakem, že každý zápas vlastně musíme vyhrát. Asi nebude až tak důležité, abychom hráli tak líbivý fotbal jako na podzim, ale abychom v každém zápase získali tři body. Když se nám to bude dařit, Sparta nás nemůže předstihnout. Výhodou je, že to máme ve vlastních rukou.

Před utkání se Slováckem jste se rozhodli, že dokud budete v tabulce první, nebudete se holit. Jak se vám hraje a trénuje se zarostlou tváří?
Takové vousy jsem ještě nikdy neměl. Zatím mně to nevadí, zvykám si na to. Ale na druhou stranu budu rád, až se oholím. A moc si přeji, aby to bylo až po posledním kole s Olomoucí.

V boji o titul vám hodně pomáhají fanoušci, na stadion jich chodí stále více a dokáží vytvořit parádní atmosféru. Co byste jim do zbývajících devíti kol chtěl vzkázat?
Aby nám zůstali věrní a pomáhali nám přinejmenším tak jako doposud. My se na oplátku budeme snažit hrát co nejlepší fotbal, abychom je pobavili.