Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V osmačtyřicátém roce skončil dokonce s Viktorií v jednokolové první lize se stejným počtem bodů na druhém místě za Slavií Praha.

Všichni ho znají pod přezdívkou „Perák“. Vypráví, jak k ní přišel. „Tak mi začali říkat v Rokycanech, kde jsem v roce 1943 za války hostoval v divizi. Tehdy tam nějaký odbojář dělal sabotáže proti Němcům, uměl výborně skákat a měl přezdívku Perák. No a já výborně skákal na hlavy, tak na mě někdo vykřikl 'Perák' a už mi to zůstalo“.

Šnajdr - Perák zažil na hřišti i spoustu legrace. Sám říká, že dnes je jí málo, často se hraje o body jako o život a hráčům chybí uvolnění. Ve vrcholových i v nižších soutěžích. „To za nás bylo lepší. Často jsme se smáli i na hřišti, což je dnes naprosto nevídaný jev,“ srovnává bývalý fotbalista fotbal ve své a naší době.

Na sklonku čtyřicátých let hrál v první lize za Bohemians Praha Jugoslávec Golob, který byl výbornýn kanonýrem. V sezoně 1946/47 nastřílel šestnáct gólů a v následujícím ročníku se trefil dvanáctkrát. Při vzájemných duelech se borci Viktorie jeho střelecké schopnosti samozřejmě snažili eliminovat. „Hráli jsme v Praze na Bohemians a o střelecké hrozbě Jugoslávce jsme věděli. Televize sice ještě nebyla, ale noviny ho vychvalovaly. Nějaké velké osobky se tehdy nehrály, ale pozor jsme si na něj dávali.

Najednou na vysoký míč skákali Jarda Bešťák a právě Jugoslávec Golob. Oba po souboji upadli na zem a Bešťák naprosto nečekaně kousl Goloba do nohy. Ten se hrozně rozčílil, ale protože uměl špatně česky, běhal za rozhodčím a na kousnutí ho upozorňoval slovy: haf, haf, haf… A my se váleli po hřišti smíchy,“ vypráví s úsměvem na rtech o vzpomínce staré šedesát let Josef Šnajdr.