Po speciálně osázeném území dělala včera průvodkyni žákům z 5. B Základní školy Čechova. Ti se v rámci Eko dne vypravili do arboreta za určováním jehličnanů i listnáčů.

„Smrk poznáte určitě a tohle je …,“ začala s výčtem a objasňováním rozdílů jejich instruktorka. „No, on je někdy smrk i jasan,“ viď, Martine,“ dělala si učitelka Jaroslava Ferklová trochu legraci ze svého svěřence. „Tolik druhů borovic jsem ještě pohromadě neviděl,“ zaznělo vzápětí z davu. „Tady jsem našla svůj strom, vlastně celou rodinu,“ volala Hana Jedličková z dalšího kouta a prohlížela si různé jedle. „Mám tu i strýčka,“ pozastavila se rozpustile u jedlovce. „Ten zrovna patří mezi zvláštnější druhy,“ informoval hajný Jaroslav Kadlec a přidal povídání. Vzápětí už ale upozorňoval třeba na krásnou borovici tuhou, která se rovněž moc často ale nevysazuje.

Území, jež děti navštívily, rokycanští lesáci pojmenovali Arboretum Žďár. Zpřístupnili ho loni, na počest kolegyKamila Matouška, který s vysazováním stromů začal už v roce 1974. Přidali další stromy, upravili cesty, oplotili území. Přibyly také tabulky s názvy druhů i informační cedule se situačním plánkem objasňujícím, kde který druh najít. Je hned poblíž vchodu, v sousedství ze dřeva zhotoveného bytelného posezení. To i pobyt v arboretu, nacházejícím se poblíž hájovny mezi Rokycany a Pavlovskem, už od zpřístupnění místa vyzkoušela řada návštěvníků. Zejména školáků. Páťáci z ´Čechovky´ ale včera cestou zvládli i další zajímavou zastávku, a to u Veselých. Jejich spolužačka Katka Veselá i její maminka Miroslava, která děti provázela, hostům předvedly celý zvěřinec. Polodivoké muflony, stádo koz, ovečky, psy, několik koček a králíky. „Souboj koček o buřt byl povedený,“ zmínili se kluci. „Nejhezčí byla ale stejně Julča,“ jednotně závěrem hlasovali páťáci pro černou zakrskou kozičku.