„Došlo k němu koncem prosince a minulý týden se konzervováním mincí začali zabývat naši pracovníci," informoval ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda. Předtím už ale odborníci muzea na místě provedli průzkum a dokumentaci.

Dnes se k nálezu uskuteční tisková konference, na níž bude vedle zástupců muzea přítomný i ten, který nález objevil a ohlásil. „Při procházce v lese našel dotyčný v narušené kupě kamení keramický džbánek a zjistil, že obsahuje mince. Byl v blízkosti lesní cesty a nevězel hluboko," dodal ředitel Frýda. Možné podle něj je, že vedle střídání podnebných vlivů na kameny zapůsobily i otřesy z lesních prací probíhajících v okolí.

„V keramickém džbánu bylo uschovaných 521 stříbrných mincí. Jednalo se o 519 pražských grošů a dvě drobné mince, snad haléře," informovala tisková mluvčí ZPČ Muzea Romana Němečková. Bližší podrobnosti se ukáží až po odborném ošetření mincí. „Předběžně se zdá, že většinu z nich tvoří pražské groše Václava IV., který vládl v letech 1378 1419. Nelze zcela vyloučit ani přítomnost ražeb jeho otce Karla IV., jenž panoval v období 1346 1378," doplnila Němečková. Upozornila také, že unikátní je především zachování textilního obalu, ve kterém byly mince do nádoby uložené.

Pro odhad, kdy k tomu zhruba došlo, bude rozhodující až dopátrání se nejmladší ze zrestaurovaných mincí. Stanovení přesnější doby uschování peněz tak bude možné až po kompletním posouzení jednotlivých ražeb numismatikem. „Pravděpodobně byly ale mince do země uložené v průběhu husitských válek," uvedla Němečková.

Připomeňme, že k největším dosavadním známým nálezům patří zlaté keltské mince duhovky objevené roku 1771 u Podmokel. Kromě toho ale celý region vydal i spoustu dalších drobnějších nálezů. K větším se pak rovněž řadí ten, na nějž se narazilo při výstavbě centra HZS v rokycanské Komenského ulici.