Známý výtvarník a rokycanský rodák Aleš Sedláček, který v Tichomoří žije a tvoří, se redakci ozval s poznatky z Filipín, konkrétně ze Zambales. Toto místo naštěstí jako zázrakem zůstalo hlavního dopuštění ušetřené.

„Po západu slunce se vždy na Filipínských ostrovech mírně ochladí a vítr se obrátí; od moře začne vanout k pevnině. Přes den je to obráceně," vysvětluje a dodává: „Ničivý tajfun, který nechal tisíce lidí bez příbytků a deset tisíc je pohřešovaných, nezpůsobil tady, na západním pobřeží, kde jsem ubytovaný a maluji, téměř žádné škody.

Sídlím asi padesát metrů od vln Jihočínského moře, které ač je rozbouřené se jen tu jen daleko rozlilo po pobřeží. Rybáři ale stačili odtáhnout svoje loďky daleko, takže se o- citly z dosahu vln. Je to jejich jediný majetek, zdroj obživy.

Večer je dnes tmavý, až trochu zlověstný; přijdou asi tropické lijáky a s nimi zase záplavy," obává se.

Je po sklizni rýže, nyní se suší, kde se dá, kam voda nedosahuje. Hlavně na betonu a rozpálených silnicích. Na krajnicích leží celé žlutavé pásy schnoucí rýže. Člověk pak musí dát pozor, aby nekousl do kamínku a nevylomil si zub.

Z pondělního vydání Rokycanského deníku.