Právě podle malé knížečky s přehledem 18 svatostánků, jež se do akce v Plzni zapojily, se účastníci v ulicích města navzájem poznávali. „Tenhle kostel míjím skoro denně, nikdy jsem jej ale ještě nenavštívila, tohle je příležitost, jak to napravit," říká Plzeňanka Jana Hrubá, která se na večerní procházku po církevním památkách vydala společně se svým vnukem.

Nejen netradiční otevírací doba, ale i přístup do běžně skrytých zákoutí a zajímavý program do plzeňských kostelů přilákal okolo třinácti tisíc návštěvníků. Obrovský zájem byl především o komentovanou prohlídku podkroví svatobartolomějské katedrály. „V sedm hodin jsme začali rozdávat lístečky s časy prohlídek, asi za dvacet minut už byly všechny rozebrané," říká koordinátorka akce Majka Lachmanová.

Do rozlehlého prostoru, který by bez problému postačil jako venkovský kostelík, tak mohla nahlédnout jen necelá třístovka zájemců. Ti kromě trámoví spatřili také pozůstatky nikdy nedostavěné druhé kostelní věže či nejstarší dřevěné schodiště v Plzni.

Zajímavý program však na návštěvníky čekal i na dalších místech. V kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Františkánské ulici se zájemci mohli podívat pod ruce varhaníka Jaroslava Brože. Ten příchozí nechal nahlédnout i do útrob samotného nástroje.

Při komentované prohlídce sakristie kostela svatého Jana Nepomuckého se návštěvníci kromě účelu jednotlivých předmětů také dozvěděli, že podávané hostie pocházejí z Polska. Kdo se nebál, mohl po dřevěných schodech vystoupat na jednu z věží kostela na Chodském náměstí.