Na řadu takových otázek a spoustu jiných odpovídali v sobotu pracovníci plzeňské pobočky Povodí Vltavy na Denisově nábřeží. Největší zájem byl jako každoročně zejména o laboratorní měření škodlivin ve vzorcích vody, které lidé přinášeli. „Jaká voda je ve studních na Plzeňsku? Nejde paušalizovat, jak kde. Ale žádný velký extrém v dusičnanech jsme zatím nenaměřili,“ potvrdila Daniela Horová z jedné z laboratoří Povodí Vltavy. Lidem vysvětlovala, že norma pro pitnost je 50 miligramů na litr, kojenci snesou 15 miligramů. Velká část vzorků se do 50 miligramů vešla, i když jeden měl hodnotu 147 miligramů v litru vody. „Je nejvyšší,“ potvrdila Horová.

Šéf laboratoří Marek Liška vysvětlil, že letošek není rokem, kdy by se dusičnany vyskytovaly ve vodě extremně. Dusík je v půdě nejvíc přes zimu, přes léto je ho nejméně a množství ovlivňuje například blízký zdroj kanalizace nebo hnojení na okolních pozemcích.

Údiv ve tvářích vzbuzovala expozice s mikroskopy, pod kterými šlo pozorovat larvy pošvatek, pijavky nebo třeba larvy chrostíků. „Pošvatky ve vodě jsou dobrými indikátory kvalitní vody. Když jsou v Úhlavě, je to dobré,“ vysvětloval zájemcům Josef Hess z Povodí Vltavy. Pijavky jsou prý už trochu horší. Chrostíky znají hlavně děti z Ferdy Mravence. Pod mikroskopem byly vidět obložené kousíčky dřev a třísek. "Stavějí si kolem sebe obranu, jakýsi bungr, aby byli chráněni," ukazoval Hess zájemcům.

V budově Povodí Vltavy byl jako každoročně také stánek Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, kde lidé mohli vidět, jak město pokračuje při revitalizacích plzeňských nábřeží. Skoro na dračku šel průvodce naučnou stezkou údolím Úslavy doplněný mapkami a zajímavostmi o stavbách v okolí. "My chodíme každý rok. Bydlíme kousek od Berounky, zajímá mě to,“ řekla Plzeňanka Petra Šváchová.