První se jmenoval Energie – budoucnost lidstva. Hlavním partnerem a školitelem se stal ČEZ. Druhý byl zaměřený na výrobu energií a jejich šetření využíváním nových technologií. Tentokrát se hlavní role ujali zástupci Teplotechniky Plzeň.

„Osmdesát našich žáků ze sedmé až deváté třídy už také vyrazilo čerpat zkušenosti do technických muzeí v Mnichově a Linci," sdělil učitel Radek Honzík. „S osmáky a deváťáky jsme podnikli i exkurzi do přečerpávací vodní elektrárny Dolní Stráně," doplnila učitelka Regina Voříšková. V trojici se svým už zmíněným kolegou a ještě Martinem Hanzelínem tvoří hlavní koordinátorský tým projektu školy. „Zveme si odborníky, nebo za nimi jedeme na pracoviště, kde děti poznají zařízení přímo v činnosti," objasňovala Voříšková. Mohou tak našim svěřencům ukázat, co my ne. Kluci a děvčata si tím daleko více rozšíří obzory," dodala.
„Tentokrát máme na programu hlavně obnovitelné a neobnovitelné zdroje energií a porovnávání výhod jejich využití. Hodně prostoru je věnováno jaderné energetice a zkrátka nepřijdou ani moderní technologie," doplnil Hanzelín.

„Líbilo se mi, že s námi přednášející mluvili otevřeně, nesnažili se zakrývat problémy. Zatím mě asi nejvíc zaujalo povídání o přečerpávacích elektrárnách a jejich funkci," uvedla Kateřina Bartáková. „Energie se totiž nedá uchovat," vysvětlovala, „je pořád v oběhu a právě tady sehrávají svou roli." „Vypomáhají jiným elektrárnám v době špiček, nebo než se dostanou na plný výkon," vmísil se do hovoru Jan Mašek a dodal: „Když jsme probírali dopad výroby energie na životní prostředí, při povídání o tepelných elektrárnách jsem poznal, jak radioaktivní je spálená sláma, která se někdy využívá spolu s uhlím.