„Poprvé v životě jsem se tady taky setkal s cizinci," vzpomíná Plzeňan Václav Soukup, který zde v roce 2005 jako třináctiletý nastoupil do kvinty.

Nyní prvním rokem studuje na Karlově univerzitě počítače. „Věřím, že úroveň výuky je zde srovnatelná se zahraničními univerzitami," říká Soukup, který se poté, co nebyl přijat na elitní Oxford, rozhodl zůstat v České republice. Předpoklady pro studium v zahraničí měl však dobré. Škola je totiž zapojena do dvouletého programu mezinárodní maturity. Ta se skládá z šesti předmětů a s českými osnovami toho nemá příliš společného.

„Třeba i otázka z dějepisu byla slohového charakteru. Měli jsme tehdy popsat, jak změna amerického prezidenta ovlivnila průběh vietnamské války," říká student, který se podivuje nad současným povykem ohledně hodnocení slohových prací státní maturity.

„U mezinárodní maturity byla veškerá hodnocení prováděná externě, takže jsme všichni věděli, že se striktně musíme držet zadání, protože to u nikoho neukecáme," říká Soukup. Ten před rokem patřil k první várce studentů, která zkoušku v režii státu skládala. „Přišlo mi hloupé, že by si člověk z gymplu vybral nižší úroveň," říká Soukup, který stejně jako jeho spolužáci skládal zkoušku vyšší obtížnosti.

Roční školné na prestižní škole činí 470 tisíc korun, většinu žáků ale podobně jako Soukupa ve studiu podporuje Kellnerova nadace, a to buď formou plného nebo částečného stipendia. „Záleží hlavně na finanční situaci rodiny, prospěch není úplně zásadní, pokud se člověk výrazně nezhorší," vysvětluje Soukup.