Ovoce opouští předčasně větve stromů, takzvaný propad je veliký. Pěstitelé s obavami denně sledují narůstající spoušť kupící se na zemi.

„Jedná se o jeden z obranných mechanismů stromů. Za nepříznivých podmínek pustí plody na zem, aby si ulehčily a zachránily se," uvedl pěstitel Richard Schwarz ze stejnojmenných sadů ve Vranově u Břas.

Právě zmíněný propad ovoce teď do známých plantáží přivádí i klienty z okolí. V palírně zřízené při jejich centru si ze sbíraného nadělení chtějí nechat destilovat pálenku. „Oproti jiným rokům sem přijíždějí tak o měsíc dříve hlavně se švestkami. Musíme je ale zklamat. Plody padají z důvodů sucha, ne proto, že by byly přezrálé. Tím v nich ale chybí cukr a pálenka se tudíž nedá udělat," sdělil Schwarz.

Rané švestky, jejichž čas nadešel, ale v sadu pro konzumní účely už česají a mají k dispozici.

Pokud se jedná o jabloně, na stromech zasychání ještě přímo znát není, ale na úrodě se sucho už podepsalo. V případě letních a časných podzimních odrůd každopádně. V případě těch zimních, třebaže spousta drobných jablíček už popadala, pěstitelé ještě doufají ve zlepšení situace. „Sucho je veliké, aby zapršelo je třeba jako soli. Mladý sad máme permanentně pod závlahou, tam se s tím deficitem vody trochu vyrovnáváme. Zdaleka to ale nemá takový účinek, jako když týden prší. Vodu přitom spadlou nikdy postřikem nenahradíte. Navíc tou ze studní je teď třeba stále víc šetřit, aby něco zbylo i na další den," podotkl Schwarz. Svěřil se také s tím, že po dešti sice stejně jako všichni pěstitelé touží, ale obává se bouřek z horka provázených krupobitím, které se za panujících poměrů dá očekávat. S tím už mají břaští sadaři nejednu trpkou zkušenost.