Šance koupat se v mléce se pomalu v naší republice vymaňuje z roviny sci-fi. Bílé dobroty začíná být nadbytek, a nejen u nás. V celé Evropské unii. Cena tudíž padá, navíc mléko ze zahraniční leckde vytlačuje i domácí produkci.

Otázka zní: Co bude s českými kravami?

Před časem už se mnozí producenti mléka z dojnic přeorientovali na chování hovězího dobytka na maso. Ustojí to teď zbývající?

„Opakuje se krize z let 2008 2009. Letos se ve výrobě mléka opět předpokládá hluboká a dlouhá krize. Odhad mléka, které se vyprodukuje navíc v Evropské unii, mluví o patnácti miliardách litrů," zdůraznil Ladislav Vágner, ředitel Příkosické zemědělské, a. s., která patří k největším výrobcům mléka v regionu.

V březnu byla podle něj průměrná cena mléka 7,08 Kč. „Nyní třeba Madeta už vykupuje za 6,70 6,80 Kč. „Pro nás je přitom reálné vyrobit litr méka za 8,30 korun,"informoval Vágner. Zatím mají 1450 krav, ale o radikálním snižování počtu dojnic zatím neuvažují. „Držíme se filosofie zajistit odbyt našeho mléka i za nízké ceny. Možná vyřadíme tak padesát dojnic, které dávají málo mléka. Zvýší se průměrná užitkovost zbytku stáda, ušetříme krmivo a celkově se tím, doufám, sníží výrobní náklady," říká Vágner.

Poptávali jsme se také, jak se vypořádávají se situací soukromí zemědělci. Jiří Ekl z Plískova míní, že snížený odbyt mléka a vepřového je jedním z největších důsledků dopadu sankcí Evropské unie vůči Rusku. „Záleží i na tom, do jaké mlékárny kdo dodává a kvůli jakým složkám mléka. Celkově ale jeho zpeněžení klesá, jsme někde na úrovni let 1996 97. Naproti tomu vstupy do výroby mléka jsou už někde jinde a daleko výš," podotkl Ekl. Upozornil také, že v USA a Kanadě bývala výkupní výkupní cena adekvátní té u nás, dnes je ale v poměru k nám dvojnásobná. Dodal rovněž, že mnozí výrobci přecházejí na zpracování odstředěného mléka z Polska, protože je to finančně výhodnější, než když ho berou od českých dodavatelů. „Přitom v případě našich farmářů přesně vědí, jaké mléko obdrží a jak se bude ve výrobě chovat. To u neznámého odpadá," říká Ekl.

Přes vše řečené ale měnit dojnice za masné plemeno nehodlá.

„Jejich chov by mě ani nebavil. Proto hledám cesty, jak s vývojem situace kolem mléka v naší republice i jeho dopadem na chovatele dojnic nakládat. Jednou z cest by mohla být i vlastní výroba, jenže s tím nejdřív souvisí relativně velké investice do mlékárny," poukázal Ekl. Upozornil také na fakt, že i velcí výrobci už řadu kravínů zavřeli a stavy krav tedy pochopitelně klesají. Lec- které zemědělské podniky podle něj zčásti přešly na výrobu, která je finančně efektiv-nější, třeba bioplyn a podobně.

Snižující se počet hovězího dobytka má vliv i na stav polí. Tím, že se na ně dostává méně hnoje, vzniká méně humusu, což se projevuje nižší úrodností. Dalším dopadem je to, že pole hůře pracují s vodou.