Jaké okolnosti zavedly vás, vysokého duchovního hodnostáře, do našich končin?

„Jde o další spolupráci. Mezi kapitulou a domovem existuje partnerská smlouva, jejíž platnost ale zrovna dochází. Před novým potvrzením jsem chtěl blíže poznat celou lokalitu, seznámit se s prostředím, v němž děvčata žijí.

O existenci Zvíkovecké kytičky vím, jsem členem kapituly už tři roky. Je mi také známé, že každoročně vystavují v Mladotově domě na Pražském Hradě, který nám patří. Teď jsem ale chtěl vědět, jak místo, kde Kytičky přebývají, do-opravdy vypadá. Kde leží a jak tam děvčata žijí …

S tím, že bych ale uvažoval, zda smlouvu máme prodloužit, jsem do Zvíkovce rozhodně nejel!"

Určitou představu jste tedy měl. Chtěl jste získat odpověď na nějakou speciální otázku?

„Ještě než jsme se šli podívat po objektech domova, jsem si kladl jednu otázku. Tu jsem ale nakonec ani nepoložil. Zajímalo mě totiž, jestli není minusem pro jeho obyvatelky, že pobývají dále od centra. Dotaz se záhy ukázal jako bezpředmětný, návštěva mi ho zodpověděla sama. Poznal jsem, že ve městě by naopak děvčatům dost chybělo. Pro ně je lokalita, v níž se pohybují, daleko bezpečnější i přínosnější. Mohou tu vést kvalitnější život."

Více ve strředečním vydání Rokycanského deníku.