V knihovně, za přítomnosti pohádkové babičky a dvou rytířů. Po těch sice malí pokukovali zprvu nedůvěřivě, i když si je na radu babičky sami fouknutím do kouzelných bylinek přivolali. Ale přítomnost paní učitelky je přece jen povzbudila, že se nebáli k „velikánům“ ve zbroji přistoupit, aby se nechali pokepem meče na rameno pasovat do řádu čtenářského.

Nejprve si ovšem museli vyslechnout znění čtenářského glejtu a potom před hosty, ve jménu všech krásných knížek, pohádek a básniček…, složit slib.
„Rytíři s babkou byli moc pěkní,“ chválil Adam Liška. „Chvíli jsem si i podržel jejich meč, to bylo něco,“ líčil dojem Arian Adam Ott. „Ještě kdyby s nimi byla princezna,“ zatoužila Dominika Hyťhová. „Měl jsem z nich také radost, ale nemohl jsem se už dočkat, až začne rozdávání vysvědčení,“ svěřil se Pavel Hubert. „Já se taky moc těšila; na ty jedničky. A líbí se mi pastelky od města,“ připomněla Barborka Hanžlová pozornost od města. Malý dárek všem, spolu s gratulací, přinesla místostarostka Marie Hlávková.

„Je pěkný pocit vidět ty mrňousky, jak k nám vzhlížejí a ani se moc neostýchají. Na to, jak jsou malí, slib zvládali perfektně,“ chválill známý pohádkový rytíř Bajaja. Jinak Miroslav Vávra ze skupiny historického šermu Harcíři. Jeho panoš Josef Marounek dodal, že se s dětmi zase vracejí do dávných let a časů pohádek.

Z účinkování Harcířů při čtenářském pasování se už stává tradice. „Přitom to dělají za chlebíček a jinak zdarma. Vlastně ne, těší je, že celý den mohou být navlečení v těžké zbroji,“ potutelně, ale přitom i děkovně, se v zákulisí usmívala pohádková babička – Jana Frűhaufová.

„Teď je pro vás všechno nové,“ mínila ředitelka knihovny Ludmila Vyčichlová, když poslední z oceněných školáčků usedl. „Jednou si ale snad vzpomenete, že první vysvědčení jste dostali právě v naší knihovně a v týž momemt se z vás oficiálně stali čtenáři. Těším se, že se teď budeme často vídat,“ loučila se s dětmi.