VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé nalezli tři zajíčky

ROKYCANY - Hned tři mláďata zajíce přinesli lidé o Velikonocích do rokycanské záchrané stanice živočichů. Podle odborníků to sice mysleli dobře, nicméně udělali obrovskou chybu.

25.3.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Pavel Moulis

„Mláďata, která najdou lidé ve volné přírodě, nejsou opuštěná téměř nikdy. Pokud se lidé takového jedince jen dotknou, není pro něj cesta zpátky. To je problém i u poraněných zvířat, která už také téměř nikdy nemají šanci vrátit se do svého přirozeného prostředí,“ upozorňuje rokycanský veterinář Luděk Uzel.

Trojici zdánlivě opuštěných zajíčků, vybraných ze dvou pelíšků, se teď snaží ochránci odchovat pomocí směsi mléka Tatra a heřmánkového čaje. „Nemusí se to povést,“ konstatuje ale šéf ochránců Pavel Moulis s tím, že správně měli lidé tato mláďata nechat na místě a vůbec se jich nedotýkat.

Řada druhů totiž nechává svá mláďata relativně bez dozoru, aby se k nim posléze vrátila a nakrmila je. „V případě ptáčete je ještě jakási naděje vrátit mládě zpět rodičům nebo je podložit do hnízda adoptivních pěstounů. V případě savčích mláďat je ale návrat do přírody téměř nemožný a z mláděte se pak stává doživotní chovanec, potřebující lidskou péči,“ vysvětluje Moulis. Záchrana mláděte je podle něj na místě jen v případě viditelných zranění nebo v situaci, kdy se zvíře zaplete do zbytků provazu či drátu.

Než se lidé na procházce přírodou rozhodnou zasáhnout, měli by i v případě nálezu zraněného živočicha na území Rokycanska, Hořovicka a Berounska kontaktovat ochránce z Rokycan na číslech 371 722 686 a 603 239 922. Kontakty na další záchranné stanice, sdružené v Národní síti stanic pro handicapované živočichy, lze najít na webu www.zachranazvirat.cz.

Mláďata
Kdy potřebují naší pomoc?

Český svaz ochránců přírody

Do záchranných stanic pro volně žijící živočichy se každoročně dostávají stovky mláďat našich druhů volně žijících zvířat. Mnoho z těchto mláďat však lidskou pomoc pravděpodobně nepotřebovalo a z přírody bylo vzato kvůli lidské neznalosti přirozeného chování zvířat. Lidé tak často ve snaze pomoci mláďatům spíše uškodí.

Většina mláďat lidskou pomoc nepotřebuje. Pokud u mláděte nejsou jeho rodiče, neznamená to, že je opuštěné. Jeho rodiče jsou většinou poblíž a pravidelně se k mláděti vrací, aby jej nakrmili. U mnoha druhů volně žijících živočichů je běžné, že rodiče nechávají své potomky i několik hodin o samotě, když shánějí v okolí potravu. Tento leták Vám pomůže poznat, kdy mládě potřebuje lidskou pomoc a kdy ne.

Zajíčci
Mláďata zajíců se rodí už v březnu. Rodí se plně vyvinutá, vidí, slyší a mají zoubky. Samice je krmí pouze jednou denně. Mládě zajíce prvních deset dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí, což je pro něj nejlepší ochrana před predátory.
Pokud naleznete zajíčka, který není zraněný a tiše sedí na místě, nechte jej být a co nejrychleji od něj odejděte. V žádném případě se ho nedotýkejte, zajíci mají dobrý čich a jeho matka by ho už pravděpodobně nepřijala. Pokud je mládě na nebezpečném místě, například na kraji silnice, můžete jej přenést na prkénku nebo na lopatce (ne v ruce!) na bezpečnější místo, ne však dál než 2 – 3 m, aby jej jeho matka nalezla.

Srnčata
Také srny nechávají svá mláďata prvních 7 – 10 dní po porodu o samotě a přicházejí je kojit pouze jednou za několik hodin. Mimo tuto dobu leží srnčata tiše v trávě a nijak nereagují na okolí. Nevydávají žádný pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. To je pro ně nejlepší ochrana před nepřáteli, neboť neumějí ještě utíkat.
Naleznete-li tedy srnče, které tiše leží v trávě a není zjevně zraněné, nedotýkejte se ho (matka by ho mohla opustit) a co nejrychleji od něj odejděte. Jeho matka je nejspíš někde poblíž a se strachem Vás pozoruje.
Opuštěné srnče se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a hlasitě píská.
Podobně jako srny ukrývají svá mláďata v trávě či v mlází také samice jelenů a daňků.

Selata divokých prasat

Bachyně (samice divokého prasete) rodí svá selata v hnízdě, kde s nimi po několik dní setrvává. Po 7 – 10 dnech selata hnízdo opouštějí a všude svou matku následují. Ve vrhu mívá bachyně obvykle 5 – 7 selat. Pokud naleznete osamocené sele, raději se k němu hned nepřibližujte a pozorujte jej chvíli z povzdálí. Nedaleko totiž může být bachyně, připravená jej v případě nebezpečí bránit. Osiřelé sele se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a kvičí, ale jeho matka se delší dobu neobjevuje. Pokud je již vysílené, může jen ležet a nevšímat si okolí. Lidskou pomoc potřebují také osamocená selata vyskytující se u silnic či na kolejích (jejich matku pravděpodobně usmrtilo auto či vlak), selata uvízlá v místě, ze kterého se sama nedostanou (jímka, nádrž na vodu, apod.) či selata zraněná.

Veverky

Veverky rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdech na stromech či v dutinách. Často svá mláďata přenášejí do jiného hnízda a někdy se stane, že mládě při přenosu upustí. Mládě veverky může být ze stromu sraženo také útočícími strakami či silným větrem. Pokud jsou na zemi nalezena malá, ještě nevidomá, mláďata, potřebují lidskou pomoc. Pomoc potřebují také větší mláďata, jsou-li nalezena prochladlá, promoklá či zraněná.

Mláďata šelem

Lišky, kuny, jezevci, vydry a jiné šelmy rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdech, která jsou většinou umístěna v norách, dutinách či v jiných úkrytech. Tato hnízda mohou být někdy zničena při kácení stromů či stavebních pracích. Mláďata z takovýchto hnízd potřebují lidskou pomoc. Pomoc potřebují také osiřelá mláďata, která zmateně pobíhají během dne venku a nechají se chytit, nebo mláďata prochladlá či zraněná.
Pokud ale na zahradě či v lese naleznete mláďata v neporušeném hnízdě (v noře, dutině, apod.), nedotýkejte se jich a hnízdo co nejrychleji opusťte. Přestože u mláďat zrovna není jejich matka, určitě je nablízku a brzy se k mláďatům vrátí.

Mláďata ježků

Také samice ježků rodí svá mláďata v hnízdech, která bývají obvykle ukrytá v hromadě dřeva, pod různými zahradními stavbami či v kupě staré trávy. Mláďata se mimo hnízdo vydávají poprvé ve věku 3 týdnů, když doprovázejí matku při shánění potravy. Úplně se osamostatňují ale až ve věku 5 – 6 týdnů.
Mláďata ježků potřebují pomoc, pokud při zahradních pracích či stavbě dojde ke zničení jejich hnízda.

Mláďata zpěvných ptáků

Mláďata kosů, drozdů, sýkor, vrabců a ostatních pěvců neumějí po vylétnutí z hnízda létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí. Lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. V prvním případě je vhodné mládě odchytit a vysadit jej na nejbližší vhodný strom či keř. Ptáci nemají dobrý čich, a tak nehrozí, že by rodiče nepřijali své mládě, protože se ho dotknul člověk. Mládě by však nemělo být odneseno dále než 10 m od místa, kde bylo nalezeno, aby jej rodiče našli.
Může se také stát, že ještě nevzletné mládě vypadne či vyskočí z hnízda při bouři nebo silném větru. Ptáci neumějí svá mláďata přenést zpět do hnízda a o nevzletná mláďata mimo hnízdo nepečují. Pokud není možné holátko či málo opeřené mládě vrátit do hnízda (hnízdo není nalezeno nebo není jisté, že do něj mládě patří), je nutné mládě neprodleně dopravit do záchranné stanice, aby bylo co nejdříve zahřáno a nakrmeno. Odchov mláďat pěvců je velmi náročný a měl by být vždy přenechán odborníkům v záchranných stanicích.

Mláďata sov a dravců

Také mladé sovy a dravci neumějí zpočátku létat. Mláďata sov se zdržují ještě asi 4 – 6 týdnů po vylétnutí z hnízda na větvích kolem hnízda a pískáním se dožadují potravy od rodičů. Poštolky zase posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkónech domů, než se odhodlají létat. První pokusy o létání jsou ještě neobratné a tak může mládě skončit na zemi. Mládě sovy je vhodné vysadit na nejbližší vhodný strom do výšky alespoň 2 m, mládě poštolky by mělo být vysazeno na střechu domu či na balkon alespoň ve 2. patře.
Lidskou pomoc mohou potřebovat také nevzletná mláďata, která vypadla či vyskočila z hnízda při bouři nebo silném větru.

Mláďata rorýsů, vlaštovek a jiřiček

Mláďata rorýsů, vlaštovek či jiřiček někdy nezvládnou svůj první let a skončí na zemi. Můžete se pokusit je jemně vyhodit do vzduchu. Pokud slétnou zpátky na zem, jsou buď zraněná nebo vysílená. V takovém případě potřebují lidskou pomoc.

Kdy mládě potřebuje pomoc?
Někdy je těžké posoudit, zda mládě potřebuje lidskou pomoc či ne. Zde je několik situací, kdy mládě pomoc potřebuje určitě:
● je-li zjevně zraněné
● je-li podchlazené nebo promoklé
● bylo-li napadeno psem či kočkou
● je-li silně napadeno parazity (blechy, vši, mouchy)
● jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci
● je-li v bezprostředním nebezpečí (auta, psi a kočky, malé děti, atd.)

● je-li neopeřené ptačí mládě (holátko) mimo hnízdo

Pomoc mláďatům poskytnou záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Pokud si nejste jistí, zda mládě pomoc opravdu potřebuje, poraďte se, prosím, nejdříve se záchrannou stanicí a teprve potom mládě případně odchytněte.
Zde je seznam záchranných stanic sdružených do Národní sítě stanic pro handicapované živočichy, které se mláděte ujmou:

Seznam záchranných stanic s vymezením působnosti a s kontakty.

Národní síť stanic pro handicapované živočichy byla založena v roce 1997 pod patronací Českého svazu ochránců přírody. V současné době ji tvoří 23 členských a 6 přidružených stanic, jejichž působnost pokrývá celou Českou republiku. Každoročně poskytnou stanice sdružené do Národní sítě stanic pomoc více než 10 000 zraněných a jinak handicapovaných živočichů, z nichž více než polovinu vyléčí a vypustí zpět do přírody. Všechny záchranné stanice jsou nezisková sdružení.
Více o činnosti záchranných stanic se můžete dozvědět na adrese:
ÚVR ČSOP, Uruguayská 7, 120 00 Praha 2, tel.: 222 516 115, fax.: 222 511 496, csop@ecn.cz
nebo na webových stránkách: www.csop.cz, www.zachranazvirat.cz

Autor: Květa Matějovcová

25.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Veselští končí s úpravami jezírka

návrh kuchyně v obýváku

Čtyři návrhy kuchyně, která bude součástí obýváku

Žáci ZŠ Zbiroh se vydali za kolegy do Amberku

Rokycany – Kluci a děvčata ze 7. a 8. tříd ZŠ Zbiroh se vrátili z bavorského Amberku.

Scéna KKK patří ode dneška zábavě

Rokycany – Městská knihovna v Rokycanech zajistila na tento týden pro scénu KKK (Klub komorní kultury), který se nachází na jejím nádvoří, zábavu.

Divizní Rokycany pokořily Ostrov

Rokycany – Páteční zápas fotbalové příznivce z Rokycan a okolí láká. Důkazem bylo téměř tři sta diváků při důležitém divizním duelu FC proti soupeři z Karlovarska.

Rozhlas zpívá s Rokycanskými

Rokycany – Třetí ročník festivalu pěveckých sborů, který pořádá Základní škola ulice Míru Rokycany za podpory dalších partnerů v nahrávacím studiu Českého rozhlasu Plzeň, je naplánovaný už na tuto sobotu.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies