Jeho slova mnozí z účastníků vernisáže potvrzovali a hned po zahájení prohlídky se skupinky diskutujících u jednotlivých obrazů pustili do detektivního odhalování minulosti. „A tady býval… a hned vedle stál…,“ pamatuješ?“ Blok Martiny Korandové, která byla za muzeum kurátorkou výstavy, se plnil poznatky. „Budeme za muzeum i město moc rádi, když také další přidají své poznatky, aby tu zůstalo svědectví,“ zaznělo.
Pořadatelé akce zmíněnému záměru napomohli i tím, že v menšíz výstavních místností se vedle obrazů vyjímají fotografie dokládající současnou podobu zachycených míst. Přistoupilo se také, jak Tomáš Rada prozradil, k fotografickému nasnímání díla Runtové, aby se s prvky snáze dalo v budoucnu pracovat. Už nyní posloužily pro vydání pohledů a výpravného kalendáře města na příští rok. Při vernisáži ho Rada s etnomuzikologem Zdeňkem Vejvodou pokřtil. Ten a muzikanti Malého Rokytí pak hudbou ještě víc posílili diváky obklopující atmosféru dávných let. „Při studiu archivních materiálů vyplynulo, že Runtová milovala rudé růže,“ konstatoval místostarosta a malířce je symbolicky za její nezpochybnitelný přínos městu věnoval.