Po čtyřech letech soudů jsou zase na počátku. Tentokrát ale s nadějí, že se domohou zastání.

Takový názor v současnosti, jak potvrdil starosta Karel Ferschmann, panuje mezi občany obce zkoušené opakovaně přívaly vod. Splavují ornici z polí do stavení a na volná prostranství obce. Přesněji do druhé její součásti – Olešné. „Jsme přesvědčeni, že příčinou je špatné hospodaření zemědělců. Osívají pole nad Olešnou širokořádkovou kukuřicí, která není schopna vodu zachytit. Od počátku na to poukazujeme,“ připomněl starosta poté, co odvolací soud v Plzni zčásti dal v srpnu letošního roku v některých bodech žalující straně za pravdu. Tedy Němčovicím, žalujícím Kladrubskou zemědělskou, a. s., o náhradu škody za čtvrt milionu. Případ se vrátil soudu prvního stupně do Rokycan, jenž vloni rozhodl ve prospěch zemědělců.

Soud by mohl být průlomový

Někteří odborníci považují tento případ za precedens, který by mohl způsobit průlom v pohledu na vymáhání náhrady za škody způsobené nesprávným hospodařením.

„Doposud se sankce za ničení přírody, zvyšování rizik erozí, a tím i rizik povodní a škody na obecním a soukromém majetku sestávaly pouze z krácení zemědělských dotací, a to ještě velmi formálním. Kdo nešel do soudního sporu, neměl naději na náhradu. Ale do soudních sporů zatím téměř nikdo nešel. Důvodem je dosavadní nevůle soudů trestat podnikatele, kteří evidentně poškozují majetek společnosti, mimo jiné i na základě různých odborných posudků,“ míní agrární analytik Petr Havel.

Škodu Olešné měli podle místních v roce 2005 způsobit zemědělci nevhodným hospodařením na svažitých pozemcích v krajině. Konkrétně pěstováním širokořádkové plodiny kukuřice, která není dostatečně schopná prokořenit povrch pole a uchránit před vodní erozí ornici. Požadují proto osít půdu nad obcí travinou, eventuálně víceletými pícninami. Vedení obce uvádí, že obdobná újma jim vznikla už dříve a následně i později, to ale zatím není předmětem soudního sporu. Nicméně Němčovičtí podle Ferschmanna už další žalobu připravují. „Hrozí nebezpečí promlčecí doby. Čekali jsme na rozhodnutí krajského soudu, teď musíme jednat rychle,“ podotkl starosta.

Zatravnění podle agronoma nepomůže

Domnívá se, že zemědělci se na rychlém postupu vody v krajině podílejí oráním a setím po spádnici, špatnými postupy a volbou nevhodných kultur (hlavně už zmíněné kukuřice) pro svahy nad obcí. Poukazuje i na odvodnění polí melioracemi v minulosti. „Kanálové vpusti pak nejsou schopny množství vody z přívalových dešťů při více než 140 hektarovém povodí nad obcí pojmout, splaveným materiálem se ucpávají,“ tvrdí.

V absenci chybějící kvalitní kanalizace Olešné vidí největší problém důsledků přívalových dešťů i agronom Kladrubské zemědělské, a.s., Václav Spurný. „Zatravnění nic neřeší,“ míní. „Je mi líto lidí, kteří záplavou nějak utrpěli, ale když spadne ve chviličce tolik vody, nic ji neudrží. Ostatně, potvrdili to i odborníci, vyslechnutí jako svědci, profesor Vašák a docent Matula z České zemědělské univerzity Praha,“ uvedl Spurný.

Soudní znalec Svatopluk Matula potvrdil, že kladrubští zemědělci hospodaří správně. „Na přírodní katastrofu, během které napadne za pár minut 55 milimetrů srážek, neexistuje při hospodaření technické opatření, které by zabránilo povodním. Jestli si někdo myslí něco jiného, pak je to špatně,“ řekl Matula.

„Začínám se klonit k názoru, že už ani tak v souvislosti s naším hospodařením nejde o škody, jako o možnost využití pozemků ke zcela jiným účelům,“ sdělil Spurný.

Základní problém ale přesto vyvolává rozpory i mezi odborníky. Třeba Karel Vrána, vedoucího katedry meliorací a krajinného inženýrství ČVUT v Praze, namítal: „Když mají lidé dvakrát do roka dvůr plný vody, tak je jasné, že je tam něco špatně,“ zdůraznil Vrána. Vypracoval pro soudní jednání odbornou studii, zatím ale neuznanou jako znalecký posudek.

„Soud první instance bude tedy znova o naší žalobě rozhodovat, nejdříve se ale musí doplnit dokazování, které v prvním kole obci zamítl,“ informoval Ferschmann.

„Pokračování dalšího jednání ve věci je nařízené na pátého listopadu, ve třináct hodin,“ informovala rokycanská soudkyně Jana Kantoříková.