Co se týče velikosti a spektra poskytovaných služeb, první místo zaujímá Fakultní nemocnice Plzeň. Zatím poslední pracoviště otevřela nemocnice minulý měsíc. Jedná se o takzvanou biobanku, první pracoviště svého druhu v Plzeňském, Karlovarském a Jihočeském regionu. Do ní se ukládají vzorky biologického materiálu, které poslouží k vědeckým účelům. Podle primáře oddělení imunochemické diagnostiky Ondřeje Topolčana se vzorky odebírají zejména onkologicky nemocným pacientům.


Podle 54,3 procent panelistů Deníku z Plzeňského kraje se pacientům po zrušení zdravotnických poplatků ulevilo, zbytek je přesvědčen o opaku. Odpovídalo 46 lidí.

V kraji fungují další čtyři akutní nemocnice, které vlastní a provozuje Plzeňský kraj. Jedná se o nemocnici ve Stodu, v Rokycanech, v Klatovech a v Domažlicích. Kraj jejich provoz dotuje stovkami milionů korun ročně, přesto se v nich nedaří nabízet plnou nabídku oborů. Stále ještě horkou novinkou je ukončení provozu porodnice v Rokycanské nemocnici k poslednímu červnu. Důvodem je personální nestabilita na lékařských pozicích, která se ještě prohloubí.

Kraj vlastní a provozuje také dvě nemocnice následné péče v Plané a v Horažďovicích. Na provoz svých šesti nemocnic plánuje dát kraj letos 247 milionů korun. Jedná se o zhruba stejnou částku jako v roce 2016.

V kraji fungují také soukromé nemocnice. Tři se nacházejí v Plzni – Městská nemocnice v Plzni (Privamed), Mulačova nemocnice a Nemocnice u Sv. Jiří. Další soukromé zařízení je pacientům k dispozici v Sušici a v Plané.

Odpovědi vybraných regionálních panelistů, které Deník pro vyhodnocení oslovil

OTÁZKA: Ulevilo se pacientům po zrušení zdravotnických poplatků?

Roman Černík, 53 let, ředitel Johan centra, umělecký šéf Moving Station v Plzni
Ano, určitě těm potřebným (seniorům, lidem ze slabších sociálních skupin).

Lenka Klasnová, 39 let, loňská vítězka projektu Žena regionu a ředitelka Nadačního fondu Šance onkoláčkům
Ano, rozhodně. Když jsme se synem podstupovali onkologickou léčbu, platila jsem za něj i za sebe 200 Kč za den, dostávala jsem rodičovský příspěvek, a pokud jsme měli komplikace, zůstal celý v nemocnici. Nikoho nezajímalo, zda na to budeme mít, nebo ne, a stálo nás to 6 000 Kč. Poplatek se zrušil, když jsme ukončili léčbu, ale rozhodně to vítám!

Vlastimil Volák, 44 let, ředitel plzeňského Techmania Science Centra
Ne. Zavedené poplatky mohly pomoci omezit nadužívání velmi kvalitní české zdravotní péče. Jejich zrušení přišlo v době, kdy byly již akceptované ze strany většinové společnosti. Zrušením poplatků jsme pacientovi ani zdravotnictví nepomohli.

Jiří Boudník, 47 let, plzeňský architekt a spisovatel
Ne. Poplatky měly zůstat, jinak si tam důchodci chodí popovídat s paní doktorkou a naplňují čekárny. Ten, kdo k doktoru opravdu potřebuje, si rád 30 korun zaplatí.

Jiří Liška, 73 let, plzeňský neonatolog
Pacientům se po zrušení zdravotnických poplatků neulevilo.

Vladimír Jarý, stříbrný medailista z OH v Mnichově (házená)
Zrušení zdravotních poplatků považuji za chybu.

Přemysl 'Švejk' Kubišta, 61 let, herec, zpěvák, moderátor
Tý finanční úlevy si peněženka moc nevšimla.

Jan Košťál, 50 let, plzeňský grafik
Některým možná, ale nemocnicím a lékařům se přitížilo a ubylo peněz.

Martin Fojtíček, 46 let, ředitel Ledovce, spolku, který pomáhá lidem s duševním onemocněním
Ne, rozhodně ne zdravotně. Přispívání na léčení má i svůj „výchovný rozměr": co nic nestojí, za nic nestojí.

David Křížek, 44 let, jachtař a mořeplavec, trenér Sportovního centra mládeže
Rozhodně ne. Byl to jen špatný populistický krok. Zdravotnické poplatky nebylo lehké prosadit a měly své opodstatnění. Nejenže generovaly finanční prostředky, ale ordinace se zbavily celé řady hypochondrů.