Vláda udělala od začátku mnoho chyb v komunikaci, řekl v pátek na emočně vypjaté besedě v Míšově na Plzeňsku vládní koordinátor komunikace protiraketové obrany Tomáš Klvaňa. Zároveň vyřídil Topolánkovu omluvu, že se mu nepodařilo dodržet slib větší vzdálenosti případného radaru od lidských sídel. Premiér to lidem slíbil na setkáních v Borovně a ve Strašicích.

O umístění případného radaru systému protiraketové obrany USA na kótě 718, zvané Břízkovec, podle Klvani rozhodli experti ministerstva obrany na základě odborných kritérií. „Politika v tom nehrála žádnou roli,“ řekl před zhruba osmdesátkou obyvatel Míšova a blízkého okolí, kteří se vmáčkli do těsného sálku.

Naštvaní lidé ve vydýchané místnosti ale Klvaňovi ani jeho doprovodu senátoru Tomáši Töpferovi nevěřili. „My tu bydlíme za kopcem. Jsme voliči ODS, ale nechceme, aby nás to tu ohřívalo,“ sdělil Stanislav Šesták z Bukové u Rožmitálu. Klvaňa přitom přítomné ujišťoval, že radar zdraví a životnímu prostředí neškodí. Tomu ale lidé, kteří si stěžují na nedostatek informací o případné základně, nevěřili a dávali to hlasitě najevo. „Vojenský prostor má 26 tisíc hektarů, proč to musí být na kraji? Vojenská lobby přetlačila politiky, aby si mohla dál střílet. Armáda by měla ustoupit a radar by měl být uprostřed. Ale kvůli 300 vojákům v Jincích vláda obětovala všechny vesnice,“ zlobil se mladý muž z Míšova, který se rovněž uvedl jako volič ODS, který není vyloženě proti radaru.

Podle Klvani je jedním z důvodů fakt, že radar nemá vliv na zdraví. „Nehrozí ani žádné vystěhovávání,“ ujistil přítomné Klvaňa, který radar zaměřený na nestabilní státy přirovnal k pojištění proti záplavám. Staneme se terčem, děsili se ale přítomní. „Každé zbrojení vyvolá další, to je řetězová reakce,“ sdělila starší žena po té, co mladík, který se odpoledne účastnil výpravy na kótu, sdělil, že americký kongres právě škrtl finance na rakety v Polsku. Klvaňa však tuto zprávu zařadil do kategorie mýtů.

„Postavte si to sami za chalupou nebo v Praze nebo ať si tu vláda vybuduje rekreační zařízení, aby z toho taky něco měli. Tady to bude 300 metrů od posledního baráku,“ zlobili se ale diskutující. Zvolená kóta je totiž od Míšova vzdálená 2000 a od Teslín 1700 metrů, základna pak podle Klvani zabere zhruba dva krát dva kilometry.

Lidé se také obávali, že poklesnou ceny nemovitostí. „Realitní makléři v Praze mi to potvrdili,“ uvedl muž, který se představil jako Bosák. Žena ze Svazu vyhnanců z Brd připomněla, že stejná situace jako na besedě v Míšově už se odehrála v roce 1951 na posléze vysídlené Padrti. „Slibovali, že armáda cíp kolem Padrťských rybníků nepotřebuje,“ řekla. Diskutující neuvěřili nestrannosti dosavadních studií ani těch, které mají v blízké budoucnosti na ostrově Kwajalein uskutečnit čeští experti. „My tu ten radar zkrátka nechceme,“ tvrdili.

Podle starosty Míšova Pavla Hrubého bylo v sále, do kterého pozval pouze občany Míšova a Teslín, minimum místních. „Bál jsem se, že to bude horší,“ sdělil starosta s tím, že se obává, že rozhodnuto bylo už před pěti lety. Sám Klvaňa přiznal, že je velmi zklamán osočováním. „Seznámil jsem se s obavami lidí, to je velmi důležité,“ uvedl.

V setkáních s veřejností hodlá pokračovat. Slíbil, že navštíví všechny kraje. První diskuse se uskuteční začátkem září v Plzni. Koordinátor také plánuje setkání starostů z okolí Brd s vládou.