Na Rokycansku vyjížděli profesionálové v minulém týdnu třikrát. Ve Strašicích za starou požární zbrojnicí ležel uhynulý kos. Další byl nalezen u restaurace Železná v Pražské ulici v Rokycanech a na prostranství před sokolovnou v Klabavě našli lidé mrtvého ptáka nezjištěného druhu. „Zasahující hasič v ochranném obleku ptáka sebral, uložil do igelitového pytle a kontejneru a místo nálezu dezinfikoval chloraminem. Po dekontaminaci zasahujícího hasiče se jednotka vrátila na základnu,“ zněla pokaždé informace mluvčího HZS Plzeňského kraje Františka Vaško.

Výskyt ptačí chřipky v podnikatelských chovech drůbeže vyvolal mezi lidmi obavy z nákazy. Požádali jsme proto veterináře Václava Poláčka, zástupce ředitele Krajské veterinární správy v Plzni, o radu, jak bezpečně postupovat v případě nálezu mrtvého ptáka.

Možnosti postupu

„V případě nálezu jednotlivých kusů uhynulých ptáků v přírodě nebo na místech, kde není znám majitel ani správce území nálezu, je především nutné zachovat klid a k neškodnému odstranění přistupovat bez obav z nejhoršího. Občan má následující možnosti,“ uvedl Poláček.

„ 1. Pokud je to na jeho pozemku, lze uhynulý kus zakopat na místě nebo na nejbližším vhodném místě (z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí) do hloubky minimálně 80 centimetrů s použitím dezinfekčního prostředku, např. v obchodech běžně dostupných chlorových preparátů.

2. Pokud se uhynulý kus nachází na veřejném prostranství obce nebo kdekoliv v přírodě, lze oznámit nález obecnímu úřadu obce, na jejímž katastrálním území místo nálezu leží. Obecní úřad zajistí odvoz u spádového asanačního podniku. Pouze v případě nedostupnosti uhynulého kusu, např. uhynulá labuť na rybníku, může občan zavolat profesionální hasiče Plzeňského kraje, kteří zajistí správnou manipulaci.

3. Obec je v tomto případě zodpovědná za neškodné odstranění uhynulých ptáků a úhradu vzniklých nákladů.
V případě nálezu většího počtu uhynulých volně žijících ptáků, a to nad pět kusů, je vhodné kontaktovat veterinárního lékaře místně příslušné krajské veterinární správy buď přímo, nebo prostřednictvím hasičského záchranného sboru,“ dodal veterinář.

Doporučená ochrana

Zeptali jsme se také, jak se při manipulaci s uhynulým opeřencem chránit. „K manipulaci s uhynulými ptáky použijte přinejmenším ochranné rukavice, roušku a pevné boty, čepici zakrývající vlasy. Po provedené likvidaci si důkladně umyjte ruce mýdlem,“ radí veterinář Poláček.

Obavy z nákazy

A co obavy z nákazy ptačí chřipkou? Jsou na místě?
„Chtěl bych lidi uklidnit, protože bezprostřední nebezpečí člověku v současnosti nehrozí. Jedná se pouze o veterinární problém. Výskyt ptačí chřipky byl zaznamenán ve dvou velkochovech drůbeže u stejného chovatele. Doposud nebyl v ČR zaznamenán přenos viru na člověka. Podstatné je, že drůbež je zkrátka mnohonásobně vnímavější, než sám člověk. Budeme si muset zvyknout na situace, kdy dojde k průniku viru H5N1 či jiných subtypů ptačí chřipky do chovů drůbeže. Jde hlavně o to, aby integrovaný záchranný systém ve spolupráci se Státní veterinární správou včas ohnisko lokalizoval, izoloval a zlikvidoval. To si myslím, že se daří. Veterinární hygienický dozor v drůbežářských závodech nám zase dává jistotu, že se na pulty obchodů nedostane drůbeží maso s obávaným původcem ptačí chřipky. Viry chřipek mají ovšem jednu zásadní vlastnost – rychle mutují, takže se může stát, a já v to pevně doufám, že zmutuje správným směrem a stane se neškodným,“ říká veterinář Poláček.