V některých sdruženích jsou členové povinni nahlásit každou vystřelenou ránu, ukládají jim to jejich stanovy. „Mají tak přehled o svých členech, o tom, kde, kdy a kdo střílel a zároveň se tím myslivecká sdružení kryjí,“ vysvětlil Kalaš. Rána, již zůstane nenahlášená, není však podle něj výjimkou.

Chytání zvěře do pastí není mezi pytláky příliš oblíbené. „Je to pro ně zdlouhavé a nebezpečné tím, že by mohli být chyceni přímo při činu. Musí se totiž několikrát vracet na stejné místo,“ popsal myslivec. Známy jsou podle něj zcela jiné metody. „Pytlačit vyjedou hned dvě auta. Jedni střílí, druzí sbírají,“ dodal Kalaš.

Chytat ryby bez povolenky není rovněž na Rokycansku ojedinělé. „V poslední době jsme žádné přestupky neřešili, ale náznaky tu jsou,“ uvedl Alexej Ješenko, jednatel místní organizace Českého rybářského svazu s tím, že pytláctví je poměrně složitá záležitost, těžko postižitelná. „Pytláci si vybírají většinou velmi odlehlá místa. Abychom jim něco dokázali, musíme je chytit přímo při činu,“ dodal.