Podle rozhodnutí zastupitelů mohou hlasovat od osmi do 20 hodin. Přípravný výbor pro vyhlášení referenda už vznikl také ve Strašicích.
Podmínkou platnosti plebiscitu, který není pro vládu a parlament závazný, je 50procetní účast hlasujících. To může být ve větších sídlech podle člena mirošovského přípravného výboru Lumíra Hodiny problém.

V Rožmitále na Příbramsku, kde napočítali více než 3600 osob oprávněných hlasovat, skončilo referendum před dvěma týdny při 47,17procentní účasti pod zákonnou hranicí. „Záleží na tom, zda lidé přijdou nebo ne,“ uvedl mirošovský starosta Vlastimil Sýkora. Jeho kolega v radě Martin Lang po zastupitelstvu, které o konání referenda rozhodlo, prohlásil, že svým voličům (ODS) doporučí, aby k němu nešli. „Přeji si nadpoloviční účast. Lidi by neměl nikdo ovlivňovat, plebiscit vzešel z nich, kvůli tomu se podepsali pod petici,“ připomněl zastupitel Hodina.

O konání všech dosavadních hlasování rozhodli rovnou zastupitelé. Jejich seriál k radaru zahájil v březnu Trokavec, na který navázaly Vísky. Na začátku května se tato lidová hlasování uskutečnila v Těních, Zaječově a Hvožďanech, o týden později ve Štítově, Hůrkách, Bezděkově, Věšíně, Vševilech, Sedlici, Vranovicích, Volenicích a Rožmitále. Ve všech referendech pověřila valná většina hlasujících zastupitele ke krokům proti radaru, v Rožmitále ale neplatně.
V Mirošově a ve Strašicích dali zastupitelé přednost anketám. Hlasování proto prosazují, respektive v Mirošově prosadily, přípravné výbory.

Ve Strašicích jej sestavili Marcela Paulová, Karel Šlapák a Václav Cafourek. „Jsou v něm nestraníci, je to čistě občanská iniciativa,“ řekla Paulová s tím, že pod petici požadující na podzim uskutečnění plebiscitu se už podepsalo 30 procent ze zhruba 1900 oprávněných hlasovat. „Máme 640 podpisů, ale nic nechceme uspěchat. Třicet procent nám nestačí, chceme získat 50 procent podpisů, protože riziko spojené s vyšším počtem obyvatel je reálné,“ vysvětlila Paulová, která se domnívá, že podepsaní pak skutečně hlasovat půjdou.