Tam nakonec dorazilo devět starostů či místostarostů a dostali od vlády studii, která tvrdí, že radarová základna lidské zdraví ohrožovat nebude. Schůzku organizoval vládní radarový koordinátor Tomáš Klvaňa.

Řada z pozvaných uposlechla výzvu trokaveckého starosty Jana Neorala a jednání se nezúčastnila. „Řekli jsme, že starostové chtějí jednat s politiky, kteří mají politické pravomoce a odpovědnost. Pan Klvaňa není partner, to si musí uvědomit všichni starostové,“ řekl Neoral. Je také přesvědčený, že studie o následcích pro zdraví není nezávislá. „Všichni odborníci jsou placeni vládou,“ uvedl.

Na jednání tak dorazili představitelé Nepomuka, Spáleného Poříčí, Hrádku, Strašic, Mirošova, Dobříva, Míšova, Borovna a Nových Mitrovic. Naznačili, že Neoral nemá zájem spolupracovat. „Nemůžu říci, že by byla snaha pana Klvani rozdělit nás na dva tábory. Starostové, kteří bojkotují jednání, jsou pod vlivem pana Neorala,“ uvedl starosta Borovna Josef Loukota.

Rokycanský starosta Jan Baloun se už předevčírem v Klvaňově sekretariátu ptal, proč nejsou Rokycany jako správní obec k jednání pozvány. „Vysvětlili mi, že zvali jen obce z nejbližšího okolí, tak doufám, že příště pozváni budeme,“ řekl Baloun.

Na včerejším jednání Petr Bednarčík z Fakulty vojenského zdravotnictví z Univerzity obrany tvrdil, že budou v okolí radaru stále sledovat zdravotní stav obyvatel po dobu tří až pěti let. „Doufáme, že i tato studie prokáže, že radar vliv na zdraví nemá. Riziko ohrožení zdraví je pro nás prvořadé. Na Marschallových ostrovech, kde radar stojí nyní, bydlí asi 20 tisíc lidí a nikdy nebyl popsán žádný případ nějaké zdravotní újmy,“ doplnil.

Po skončení schůze dávali starostové najevo svoji spokojenost. „Přijel jsem si pro informace, které jsem obdržel. Jsem spokojený. Jako starosta jsem povinen účastnit se těchto jednání. Neschvaluji však přístup ostatních starostů, kteří ani nepřijedou,“ vysvětlil starosta Hrádku Jan Perlík.

Místostarosta obce Strašice František Nerad vyslovil myšlenku finančních kompenzací pro obce, které omezuje vojenský prostor. V tomto jej podpořili všichni jeho kolegové. „Měl by zde být program rozvoje, podobný jako udělali na severu Čech a Moravy, v oblatech poškozených těžbou uhlí. Nechceme, aby byly Brdy jenom bílým místem na mapě jako dosud,“ vysvětlil.

Rozvoj oblasti je prioritní pro všechny zástupce obcí. Tomáš Klvaňa řekl, že požadavek kompenzací bude vládě prezentovat. Mimo jiné sdělil, že ta nyní projednává možnost obsluhování radaru i českou armádou.

„Jsem spokojen s výsledkem jednání a možným příslibem kompenzací. Dostali jsme materiály a pan Klvaňa s námi jednal na úrovni,“ sdělil Josef Loukota, starosta Borovna.

„Jsem rád, že je tu po dlouhé době studie, která potvrzuje, že radar nemá na naše zdraví vliv. O věcech radaru je nutné mluvit nepřetržitě. A dalším jednáním se rozhodně nebráníme,“ uzavřel starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek.

Jednání předsedal koordinátor protiraketové obrany ČR Tomáš Klvaňa, hejtman plzeňského kraje Petr Zimmermann, náměstek hejtmana Středočeského kraje Petr Vacek a Peter Bednarčík z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

V pátekse koná další schůzka k problematice radaru, tentokrát ale v Rožmitále a v režii Jan