První červnovou sobotu se přidají Hvožďany, Rožmitál a dalších šest obcí tamního mikroregionu se připojí 9. června. Ve stejném měsíci uvažují o vyvolání hlasování také v Hůrkách na Rokycansku a Zaječově na Hořovicku. Na spadnutí je také ve Štítově, kde se do něj zastupitelé původně pouštět nechtěli, a v Mirošově, kde si místní referendum podpisy vyžádali přímo občané.

Jaké jsou důvody pro konání těchto místních hlasování? „Lidé je chtějí. Ti, co o umístění radaru rozhodují, zapomínají, že se narodili v Česku,“ říká Lubomír Fiala, starosta Vísek s asi třicítkou lidí oprávněných hlasovat. Referendum zde mají naplánované v sobotu od 8 do 18 hodin. Otázka bude téměř stejná jako v Trokavci. „Souhlasím s tím, aby zastupitelstvo obce Vísky podniklo veškerá zákonná opatření k tomu, aby zamezilo výstavbě radarové základyn USA na území vojenského újezdu Brdy.“

Starosta blízkého Štítova Václav Hudec původně mínil, že uspořádání plebiscitu by bylo přílišným zásahem do nízkého rozpočtu obce. Teď už o něm zastupitelé uvažují. „Aby to vláda musela vzít na vědomí, případně v USA, tam jsou výsledky takových hlasování svaté,“ tvrdí Hudec, starosta obce, která stejně jako Hůrky ještě neurčila datum jeho konání. „Lidem vadí to jednání o nás bez nás,“ myslí si hůrecký starosta Václav Koubík. V Zaječově měli včera o hlasování a jeho termínu rozhodovat zastupitelé. „V úvahu připadá 2. červen. Lidé je chtějí. Z tisícovky voličů se 700 podepsalo pod dopis do parlamentu, který je zatím bez odezvy,“ říká starosta Zaječova Josef Hrubý.

V Mirošově a ve Strašicích dosud proběhly ankety k radaru. Obě skončily v pondělí. Ta strašická nebude mít podle starosty Jiřího Hahnera velkou váhu. „Ze dvou tisíc lidí přišla pětina,“ konstatuje Hahner s tím, že její výsledky zatím známy nejsou. V Mirošově by měl být podle tamního radního Martina Langa výstup z podobného průzkumu znám do týdne. Také osud tamního poprvé v této věci peticí vyvolaného referenda je zatím nejasný. Podle starosty Vlastimila Sýkory úřad musel petici přípravnému výboru vrátit. „V pondělí jej přinesli k opětovné kontrole,“ říká Sýkora.

Podle Ivety Ratouské, která neoficiálně přípravnému výboru vypomáhá, petice totiž původně obsahovala formální chyby. „Vyškrtala jsem 66 z 870 jmen. Další problém byl v tom, že na petici byla otázka schválená ministerstvem vnitra, ale v návrhu referenda chyběl přívlastek obecní,“ popisuje Ratouská s tím, že počet platných podpisů bude i tak dostatečný.