Chtěli bychom z podobných setkání udělat tradici,“ uvedla ředitelka Ludmila Vyčichlová, zatímco kolegyně Jana Aubrechtová, Jiřina Žaloudková a Ludmila Čadová se ujaly role hostitelek. Pozvaných bylo deset, ale všichni nemohli přijít. „Patřili by mezi ně ještě dva imobilní čtenáři, za těmi zajdeme domů,“ informovaly knihovnice.

Během posezení se přítomní velice zajímali třeba o to, kolik vlastní knihovna svazků (70 tisíc) a mile je překvapilo, že když není požadovaná literatura k dispozici, knihovna ji v krátké době obstará.

„Snažíme se to zajistit prostřednictvím mimoknihovní výpůjční služby, která teď díky internetovému kontaktu funguje rychle. Někdy se také stane, že máme knihu v podbočním skladu méně žádané literatury. Všechny svazky se nám sem totiž nevejdou,“ objasňovala ředitelka.

„Tak proto; když chtěl syn Klostermannovo dílo, měla jsem přijít další den,“ zareagovala Božena Paulíková, jedna z pozvaných. „Dnes to máme přes výpůjční katalog v počítači snazší, než když se to muselo hledat v papírech,“ vysvětlovaly knihovnice.

„Pro čtenáře tu máme i různé další nabídky, například si mohou leccos oscanovat,“ doplnila Jana Frühau– fová a pozvala hosty, aby si v jejím doprovodu prohlédli všechna oddělení. „Myslím, že vás zaujme zvukové oddělení v prvním patře, kde vedle různých hudebních nosičů jsou k dispozici i namluvené knihy,“ doporučovala ředitelka.

„Chtěla bych za nás pozvané, Annu Odorčákovou, Helenu Sudovou, Josefa Hoška, Jiřinu Fridrichovou a sebe, poděkovat knihovnicím za hezký zážitek a dáreček,“ konstatovala Božena Paulíková. „Vedle dojmů a nových poznatků si navíc každý odnášíme všech sedm publikací o starých rokycanských domech,“ pochlubila se. A když už byli hosty knihovny, leckdo z nich si hned vypůjčil ještě něco hezkého na čtení domů.