Na hlavu Tomáše Klvani, mluvčího protiraketové obrany, se sneslo hned několik výtek. „Proč přesvědčujete veřejnost o tom, že by měl nějaký Irák nebo Severní Korea útočit na nás, když je naprosto jasné, že spojenci by je za tohle ihned smetli z povrchu zemského. Je to naprosto vymyšlená idea. To bychom do budoucna mohli uvažovat nad tím, jestli nás nenapadnou třeba Marťani,“ uvedl jednatřicetiletý Milan Strnad z Plzně.

Na tento dotaz reagoval jak Klvaňa: „Nemůžeme si být jisti, jestli nás nebezpečné státy neohrozí,“ tak radaroví příznivci: „Spojené státy zde musí mít svůj vliv, radar dopomůže ke stabilitě Aliance i kontinentu,“ uvedl Jiří Peterka z Újezdu u sv. Kříže na Rokycansku.

„Proč se ve věci radaru tolik angažuje naše vláda a ne NATO, když se bude jednat o obranný deštník celé Aliance?“ zeptala se starší žena. „V rámci NATO se prý o radaru vede živá diskuze,“ dostalo se jí odpovědi z Klvaňových úst.

Diskuzi o protiraketové obraně zahájil hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann. Zdůraznil, že cílem jednání je dát všem možnost vyjádřit svůj názor k plánované výstavbě amerického radaru. Podobné diskuze budou vedeny i v ostatních krajích.

Upozornil také na fakt, že o radaru se nezačalo vyjednávat až teď, ale již v roce 2002, kdy byl ministrem obrany Jaroslav Tvrdík, ale za zavřenými dveřmi. Oficiální jednání prý pak začala v únoru tohoto roku.

Hejtman si také zaglosoval. „Ideální by bylo, kdybychom mohli rozpustit všechny armády na světě, ale v dnešním světě toto bohužel nelze. Zbraně se nepochybně, jako v minulosti, budou stále vyvíjet rychle dopředu. Ti, kteří nechtějí být za deset patnáct let postaveni před hotovou věc, musí něco udělat pro svou obranu,“ pronesl.

Tomáš Klvaňa zahájil svůj monolog připomínkou historických milníků, kdy selhala nejen naše obrana. Řeč završil zmíněním teroristických útoků z 11. září 2001 na budovy Světového obchodního centra v New Yorku a nutností poučit se z nich. „Jedním ze způsobů obrany je diplomacie, ale s fanatiky jednat nelze, proto si musíme udělat obranný štít, abychom čelili případným útokům,“ podotkl Klvaňa.

Ke slovu se poté dostali odborníci. Bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý vedl dlouhý výklad na téma terorismus ve světě a nebezpečí ze strany ´zlobivých´ států. „Irán začal s technologií raket v roce 1980, to měly dosah 130 km. Roku 1984 koupili Iránci rakety od Libyjců s dosahem 280 až 300 km,“ uvedl Šedivý a dostal se až do dnešní doby.

Zdůraznil, že již před šesti lety Irán vyvinul rakety s dosahem 1100, 1200 a 1400 km. V roce 2003 prý testovali rakety, které doletí do 2000 km a dnes již vyvíjejí rakety až s 5000kilometrovým doletem. „Poté by byla střední Evropa velmi snadno zasažitelná, ČR se proto musí podílet na vlastní i kontinentální obraně,“ podotkl.

Šedivý také vyvrátil domněnku spousty obyvatel, že Američané potřebují okno do Ruska. „Radar neslouží k monitorování ruského území, neboť technicky to ani není možné,“ uvedl. Na řadu přišla i zdravotní studie, která prý podle Klvani byla vypracována na žádost starostů obcí v okolí vojenského újezdu Brdy. „Studie vychází z předběžných teoretických údajů dodaných americkou stranou. Naši experti se nyní chystají na Marshallovy ostrovy a tam budou měřit,“ řekl Klvaňa.

Jeden z autorů studie, Zdeněk Komárek z Ústředního vojenského zdravotního ústavu, který byl na pondělní diskuzi přítomen, pojede na Marshallovy ostrovy také. Radar je podle něj srovnatelný s letištním. Ten prý navíc monitoruje celých 360 stupňů, zatímco plánovaný americký radar bude jen v určité výseči a paprsek bude těsně u něj minimálně deset metrů nad zemí. Tato cifra se poté zvyšuje úměrně vzdálenosti od radaru.

Luděk Pekárek z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření zdůraznil hned na začátku, že expozice člověka je dosti problematická a vlastně prakticky nemožná, takže se nemusíme bát žádných zdravotních rizik. „Všechny kopce v ČR jsou mimo výseč paprsků, takže nemůže dojít k překročení jakékoli zdravotní normy,“ vysvětlil Pekárek.