„Já osobně jsem zastáncem stejnokrojů, svůj význam by v současné době určitě měly. Na druhé straně je ale společnost stále poznamenána totalitou, někdo by to tedy mohl chápat jako nepříjemné nařizování. Určitě bychom popřípadě dali na názory rodičů,“ míní ředitelka strašické devítiletky Eva Válková. Podle ní se však šikaně stejným oděvem úplně nezamezí. „Ten, kdo má povahu agresora, bude agresorem i v uniformě,“ dodala.

Podobného názoru je ředitelka hrádecké základní školy Anna Valešová. „Rozhodně bych nebyla proti. Pokud někdo z dětí nemá značkové oblečení, je v dnešní době hned terčem posměchu, což je první stádium šikany. Stejnokroje ji nevyřeší, ale jeden z faktorů, který ji vyvolává, by se tím eliminoval,“ míní ředitelka. Podle ní by ani samy děti nebyly proti.

Rokycanská psycholožka Květoslava Čapková je přesvědčená, že stejnokroje šikanu neodstraní. „Příčiny jsou mnohem hlubší a řešení je v rukou pedagogů. Naše poradna jim pomáhá zavedením preventivních programů. Ty se nyní konají v pěti školách. Situaci v sociálních vztazích ve třídách zjišťujeme sociometrií a pak následují besedy tam, kde jsou problémy,“ vysvětlila Čapková.

Jedním z rodičů, kteří jsou zastánci jednotného oděvu, je i maminka čtrnáctileté žačky. „Není uniforma jako uniforma. Pokud by byla dostatečně kvalitní a variabilní s ohledem na počasí, uvítala bych ji z celého srdce. Dost se mi totiž příčí, že se dnešní školní mládež navzájem posuzuje především podle oblečení. Ve stejnokroji by snad dokázala hodnotit i jiné lidské kvality, než zda je spolužák dost In či naprosto Out,“ myslí si Jana Rottová.