„Skutečnou rozlohu odlesnění budeme znát v momentě, pokud by parlament umístění radaru odsouhlasil. Závisí to na rozmístění jednotlivých objektů v místě plánované americké základny,“ řekl Deníku Pejšek.

Případné kácení lesa se nelíbí nejen některým ekologům, ale silně ho kritizuje známý odpůrce radaru trokavecký starosta Jan Neoral. „Ostře to kontrastuje s tím, co vloni řekl herec Tomáš Töpfer, když s vládním koordinátorem Tomášem Klvaňou přijeli na besedu mezi lidi do Míšova. Tehdy Töpfer prohlásil, proč bychom Američanům ty dva hektary nevěnovali,“ sdělil rozhořčeně Neoral.

V okolí kóty, kde je nevýrazný kopec Břízkovec, zatím stojí hustý lesní porost. Lokalita vybraná pro možné umístění radaru sousedí s Hořejším padrťským rybníkem. Pod ním je Dolejší padrťský rybník, z něhož vytékající potok je navržen do chráněných území evropského významu Natura 2000 kvůli výskytu raka kamenáče. Další obavy lidí jsou o vodu z rybníků, která je zdrojem pitné vody pro Rokycansko, a případnou změnu mikroflóry v rybnících.

Ministerstvo obrany obavy z případného narušení rovnováhy v přírodě a ve vodním režimu vylučuje. „Podle předběžného biologického hodnocení, které si nechalo ministerstvo obrany zpracovat, nenaruší případná stavba radarové stanice žádným významným způsobem jednotlivé složky přírodního prostředí a ekosystémy v této lokalitě,“ doplnil Pejšek.

„Základna údajně potřebuje zdroje vody k chlazení zařízení. Někde se ta voda musí brát a někam se asi musí upouštět. Obávám se toho, že to skutečně může změnit mikroflóru v blízkosti základny a narušit poměr spodních vod,“ říká Pavel Čámský ze sdružení Brdy – Res publica, které mimo jiného prosazuje ochranu celých Brd.

V okolí plánované radarové stanice dokonce žije a hnízdí chráněný orel mořský. Hnízdiště tu mívá i čáp černý. V blízkosti se totiž vyskytují porosty letitých bučin nebo smíšeného lesa, které poskytují mnohým chráněným živočichům útočiště.

Podle ministerstva obrany ale žádné ekologické sdružení zatím nezaslalo negativní stanovisko.

Co na to říká Martin Kloubek, který je dokonce vedoucím radarového projektu Greenpeace? „Uvažujeme o tom, že se otázka ochrany přírody stane součástí naší kampaně proti radaru, ale zatím se diskuze vede o něčem jiném. Čekáme na novou komplexní studii, která má posoudit vliv základny na zdraví lidí a životní prostředí,“ vysvětlil Kloubek s tím, že Greenpeace vědí, kteří chránění živočichové v dané lokalitě žijí a ochrana přírody zajisté přijde na řadu v jejich akcích proti umístění základny.

V blízkosti Břízkovce se také objevila informační tabule citující text příbramského spisovatele a výtvarníka Jana Čáky z jeho knihy Střední Brdy – krajina neznámá. Tabulku dal na místo někdo, kdo chtěl lidem připomenout, že místo pro radar bylo vybráno poblíž lokality, kde stával kostel sv. Jana Křtitele a klášter benediktinského proboštství Teslín.

Proboštství bylo zničeno husitskými vojsky v roce 1421 a dnes jsou na místě patrné jen těžko poznatelné půdorysy chrámu. V nedávné době byly v blízkosti obnoveny dva rybníčky, které patřily k původnímu hospodářství.