„Zvyk pomlazování tu až do počátku dvacátého století není dochovaný,“ potvrdil muzikoetnolog Zdeněk Vejvoda. Naproti tomu ale připomněl křístáky. Na jihu až jihozápadě okresu zvukem křístaček (řehtačky) a zpěvem obcházející omladina zastupovala zvony, které od Zeleného čtvrtku po Bílou sobotu mlčely (´odlétaly do Říma´). Texty koled se podle Vejvody trochu liší. Třeba: „Jidáši nemožný (nevěrný), cos to učinil, žes Pána Krista (svého Mistra) Židům prozradil…“ Křístáky pak čeká od sousedů odměna.

Pátá postní neděle, nazývaná Smrtná, souvisela na Rokycansku s vynášením Smrtky (Morany). Koledu, která se přitom zpívala, zaznamenal v podobě známé z Němčovic v 19. století Josef Hylák. Minulý pátek znova zazněla v obchůzkovém průvodu, jímž Muzeum dr. B. Horáka zvyk připomnělo. „Koleda je variantou podobných verzí známých po celých Čechách, ale její nápěv je daleko hezčí,“ upozornil Vejvoda.

Ilustrační foto.
Rokycanské střední školy volají po více žácích