VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vladimír Koza má pomník v srdcích pacientů

Rokycany - Na úžasně lidský přístup tohoto významného českého lékaře vzpomíná také Jana Veťkovská z Rokycan

22.6.2012
SDÍLEJ:

Jana Veťovská z Rokycan se stala první pacientkou, které doktor Vladimír Koza v Plzni transplantoval kostní dřeň od dárce.Foto: DENÍK/Božena Šopejstalová

Odešel laskavý ČLOVĚK a světoznámá lékařská kapacita. Primář plzeňské hematologie Vladimír Koza, průkopník transplantace kostní dřeně u nás a zakladatel registru dárců, už
k tisícům zachráněných životů další nepřidá. Dílo, které vybudoval, jej však přetrvá. Navrátil do života stovky nemocných leukemií, sám ale boj s rakovinou neustál.

S pohnutím na něj vzpomíná i Jana Veťkovská z Rokycan. Je první pacientkou, na níž doktor Koza transplantaci kostní dřeně provedl a zachránil ji tím. „Nebyl to typický doktor. Byl strašně lidský a přátelský. Věděli jste, že mu na vás záleží. Vytvořil si
k člověku vztah. Kromě toho byl tak přesvědčený, že to, co dělá, dopadne dobře, že vás povzbudil. Zákroku u něj jsem se měla podrobit jako vůbec první. Známí mě odrazovali, abych šla na transplantaci do Prahy, kde už nějaké výsledky měli. Já mu však věřila," zdůraznila paní Jana.

Před dvaceti lety její krevní obraz při kontrole v rokycanské nemocnici zdravotníky znepokojil. „Ptali se mě, jestli nedělám s ředidly či jinými těkavými látkami. Pak mě poslali do Fakultní nemocnice
v Plzni. Divila jsem se, kvůli čemu tam mám jít. Možná jsem si připadala trochu víc utahaná, ale nic jiného," líčila pacientka. V Plzni měl primář Koza hematologickou ambulanci, tam se poprvé setkali. Udělali jí znova vyšetření a potvrdili, že složení krve není dobré. „Přesnou diagnózu mi tehdy ještě nesdělili. Dostala jsem léky, že by mohly pomoci. Nestalo se ale tak. Primář si mě pak zavolal a řekl mi na rovinu, že jde o chronickou leukémii. Dozvěděla jsem se také, že nemoc se přehoupla do své poslední, tedy třetí, fáze, ale že by mohla pomoci transplantace kostní dřeně. Kromě toho uvedl, že se studiem zákroku už delší dobu zabývá, ale ještě ho nedělal," popisovala paní Jana.

Doktor Koza ji objednal na odbornou konzultaci do hematologického ústavu v Praze. „Tam ale zákrok odmítli provést. Teprve pak se do něj rozhodl pustit sám a pochopila jsem i krutou pravdu, že je to pro mě jediná šance na přežití. Do té doby jsem stále byla přesvědčená, že mi nic vážného nemůže být, a zatím mi zbývaly tři až čtyři týdny života," uvedla.

Dvě ženiny sestry souhlasily, že se stanou dárci. Rychle podstoupily vyšetření. Hodnocené znaky pacientky a mladší z nich se však velice podstatně lišily. U starší byly naštěstí téměř shodné. „Řekli mi, že je to jako bychom byly dvojčata. Třebaže odběr dřeně byl teprve zaváděným zákrokem, který už se s dnešním nedá srovnat, Zdeňka do něj šla odvážně. Brala to jako samozřejmost. Po jeho podstoupení bylo vidět, že jí není úplně nejlíp, ale najevo to nedávala. Přes sklem oddělený pokoj izolace se mě naopak snažila povzbuzovat," vzpomínala Jana.

Zpočátku, po provedení transplantace, byla velice náchylná k infekcím. Prodělala jich několik, včetně zápalu plic, ale všechny oslabené tělo zvládlo. V nemocnici si však pobyla dlouho. I doma pak chodila s rouškou, aby opět něco nechytila. Na riziková místa, tedy s výskytem více lidí, nesměla vůbec. „Po dvou letech náchylnost k nemocem ustala, jako když utne. Od té doby jsem neměla ani angínu či chřipku. Zhruba po třech letech jsem se vrátila do práce. Na kontroly jezdím dodnes,
v tří až šestiměsíčních intervalech, a jsou v pořádku. Plzeňská hematologie se pro mě stala domovem číslo dvě. Dodnes mám silný vztah ke všem jejím pracovníkům a oni ke zase mně, " říká.

„Víte, jezdila jsem na všelijaká vyšetření. Doktor Koza a jeho tým ale do léčby dávali něco navíc, cítili jste přímo, jak jim o nás jde. Pokaždé odtud jedu jako z jiného světa. Tam je pořád vidět, jak lidem na druhých ještě záleží," vysvětlovala.

„Myslím, že Vladimír Koza bude chybět spoustě lidí. Říká se sice, že každý je nahraditelný, on je ale výjimkou. Byl veliká kapacita, přesto nic ze sebe nedělal, byl strašně skromný. Pro každého měl úsměv a uměl pohladit slovem. To se dneska prostě už nevidí," vyznala se s pohnutím.

Autor: Božena Šopejstalová

22.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Fotbalisté Rokycan B zahajíli vítězně

Obžalovaného přivedla do soudní síně eskorta.
4

Ženu týral tak, že chtěla skočit pod vlak

V Kařezu bourají obecní dům

Kařez – Začátkem týdne začalo v Kařeze, naproti nákupnímu středisku, plánované bourání obecního bytu. K demolici muselo dojít kvůli výstavbě nové hasičské zbrojnice, jíž by překážel.

Hasiči z Podmokel představí nový vůz

Podmokly – Křest vozidla Mercedes Sprinter je v obci na severu přichystán na sobotu.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení