„Nikdy nevíte, to může přijít hned," mínila paní Ivana. „Sotva se rozprší, zmocňuje se mě neklid. Kdo jednou viděl valící se a hučící vodu, nezapomene. Je to hrozný pocit a určitě ho neznám sama. Devadesát procent lidí žijících v domech kolem řeky (Klabava) mělo vodu ve staveních a užili jsme si i tady kolem Pekeláčku," líčila.

Už tak zvýšený průtok potoka doplnila ještě voda, která letěla z polí pod Veselou a Rakovou. V okamžiku se rozvodnil, úzké koryto nestačilo. „Sklepy ve chvíli plavaly. Od té doby jsou nám vlastně na nic. Obáváte se tam cokoli skladovat, natož mít v něm třeba kotel na vytápění," podotkla Bednářová. „Sousedé, co nemají zvýšené přízemí, na tom byli ještě hůř, vodu měli všude," dodala. Posteskla si také, že ihned žádali o zregulování Pekeláčku, sepsali i petici, ale dodnes se nic nestalo. „Nedivte se, že potom máme obavy z deště. Vždyť jakmile zaprší, zvyšuje se hned jeho hladina," konstatovala.
„S potokem je to pořád stejné. Řeku ale vyčistili a tok zkapacitnili. I přesto se ale v roce 2006 vylila znova, tentokrát však na druhou stranu. Lidí, co bydlí kolem, mi bylo strašně líto. Je tu hezky, ale musíte počítat s tím, že voda je zrádná," uvedla Kolbová.

Více přímo v Deníku.