Devětkrát a dost, řeklo si české předsednictví a minulý týden dalo německému kancléři Olafu Scholzovi najevo, že dohoda o plynu bude. I kdyby bylo nakrásně Německo dál proti. Kouzlo většinového hlasování, za které tak horoval kancléř Scholz ve svém velkém evropském projevu v Rudolfinu, se obrátilo proti Německu. Protože i Spolková republika, jakkoli je velká, nemá sama o sobě „blokační menšinu“. A u dohody o plynu mizeli poslední spojenci Berlína jako pára nad hrncem.

Kateřina Perknerová
Zemanův favorit

Navíc se Česku vyplatila opět taktika dát do jednoho balíku při vyjednávání věci, které spolu sice příliš nesouvisí, ale vyvažují nepříjemnost jedné věci pro část států EU díky jiné, kterou naopak prosazují a potřebují. To se stalo i u „plynového balíku“, kde Němci do poslední chvíle nesouhlasili s jakoukoli záchrannou cenovou brzdou pro obchodování. Protože si moc dobře uvědomovali, že to byli oni, kdo v létě přeplatil všechny dodavatele. Sice tím vyhnali ceny plynu nahoru, ale zajistili si stav, kdy mají zásobníky plynu plné po strop, a zimu tak prostě dají.

Na druhou stranu i Berlín ví, že letošek se nesmí opakovat, nemá-li celá Evropa zbankrotovat. Proto Němcům víc než jiným záleželo na zjednodušení povolování nových energetických staveb. A protože to Česko dalo chytře do balíku, podařilo se, sice až na podeváté, včera dosáhnout dohody.

Luboš Palata
Nejtěžší věcí v čele Unie pro Česko byla... Maďarsko

Obchodovací brzda na 180 eurech je kompromisem mezi 160 eury jihu Evropy a 200 eury, který už minulý týden začali opatrně připouštět Němci. Pro české občany, podniky i stát by to mělo znamenat, že příští rok, pokud jde o dodávky energií, bude klidnější a také levnější. A to díky novým terminálům, společným nákupům plynu i celoevropské solidaritě.

Je to ten nejlepší konec, který jsme si po extrémně dramatickém roce mohli přát. Takže klidné a veselé. Díky ministrovi Jozefu Síkelovi, jeho týmu a celému českému předsednictví EU.