Poslední vládní měsíce jsou nepřetržitou řadou omylů a nedorozumění. I včerejší tisková konference by byla směšná, kdyby nešlo o vážnou věc. Jako nějaký mizerný komik „zvyšovali“ pánové Babiš a Prymula „napětí“ rozvleklým úvodem, než se dostali k jádru sdělení.
Karanténa, či chcete-li „lockdown“, zemi hospodářsky poškodí na léta. Dalo se jí zabránit, kdyby vláda jednala včas, rázně, čestně a srozumitelně. Dělala však pravý opak.
Návrh Adama Vojtěcha na zavedení roušek uvnitř od prvního září rozbil Andrej Babiš. Potom jsme slýchali: „Plošná opatření už nebudou.“ „Nebavme se o covidu, důležitější je zahrádkářský zákon.“ „Trasování funguje.“ „Máme chytrou karanténu.“ A naposled v pondělí: „O lockdownu ve středu jednat nebudeme.“
A bác.
Vláda musí teď udělat vše, aby minimalizovala tragické dopady svých pochybení. Dělá to však způsobem, kterým ztrácí i zbytky důvěry veřejnosti. Lidé by se proto na ni neměli ohlížet. Každému z nás jde o život. Někomu hrozí těžké onemocnění, jiní ztrácejí živobytí v důsledku lockdownu. Musíme si pomoci sami. Tím, že budeme dodržovat pravidla, můžeme zachránit životy těch, které covid ohrožuje nejvíc. A zároveň si vytvořit šanci, abychom se mohli vrátit k tomu, jak to bylo „před tím“.
Nemuseli jsme být v této situaci, kdybychom neměli zmatenou vládu. Ale o to teď nejde. Musíme se ze šlamastyky dostat s co nejmenšími ztrátami. Teď záleží na každém.