Od ledna se všichni shodují, že je nutné vrátit děti do škol. Když se k tomu díky možnosti neinvazivního testování schyluje, je tu průšvih s nedůvěryhodným dodavatelem testů. Nouzový stav Babišův tým ležérně pětkrát prodlužoval, neboť si byl jistý hlasy KSČM. Té premiér nasliboval kde co, aniž by měl v úmyslu to plnit. A když se sněmovna vzepřela, hodil vše na hejtmany. Pandemický zákon sice vláda ušila horkou jehlou s poslaneckou opozicí, ale jaksi vynechala Senát, který jí nyní ukázal záda.

Totéž platí o přehlížení signálů, jež soudy vysílají už od loňského jara. Teď je v realitu proměnila nejvyšší instance, když sdělila, že zavírat obchody a provozovny služeb lze jen s patřičným zdůvodněním. Andrej Babiš tomu nerozumí. V tomto smyslu skutečně stále není politikem, ale podnikatelem. V jeho firmě se mu nikdo nemohl vzepřít, slovo majitele tam je svaté. V parlamentním systému, kde je šéfem exekutivy, tento princip naprosto neplatí.

Pokud první ministr ignoruje opozici a Senát, musí dříve nebo později narazit. Ne-li do zákonodárné zdi, tak do té soudní. Kdyby se Babiš opíral na jedné straně o expertní poradní orgány a na druhé trpělivě jednal s poslanci, hejtmany a senátory, mohl vyjít i z epidemie jako vítěz. Jeho nátura mu to nedovoluje, a tak bude poražen.