Kratší či delší pobyt v cizině každého obohatí a inspiruje. Nejinak tomu bylo i v případě mladého páru, který nějaký čas strávil v půvabné španělské Barceloně. Když se dvojice rozhodla k přestěhování zpátky do Česka, přála si, aby optimistickou atmosférou sluncem zalité katalánské metropole nesl i jejich pražský byt. Rekonstrukcí postaršího panelákového bytu s typickou dispozicí 3+kk, umístěného navíc v jednom z nižších podlaží, pověřili studio No Architects.

„Klienti nás oslovili ještě během svého pobytu ve Španělsku. Chtěli byt plný světla a barev, což ovšem bylo v naprostém protikladu se stavem, ve kterém se právě nacházel,“ říká Daniela Baráčková. Dalším požadavkem investorů bylo vtipně a prakticky zkombinovat prostor pro práci i odpočinek do jednoho harmonického celku na vymezených padesáti pěti metrech čtverečních. Majitel bytu totiž pracuje z domova, k práci používá ale jen počítač a internet.

Největší urbanistickou hodnotou výstavby sídlišť se před desítkami let mělo stát bydlení v zeleni. Architektům tuto původní ideu pomohly vzkřísit dvě lodžie, které proměnily v další obytný prostor. „Byt se nenachází v takové výšce, aby nabízel výhledy do dálky. Z lodžií však umožňuje průhledy do korun stromů,“ vysvětluje Baráčková.

Podívejte se na zdařilou proměnu chaty v Podkrkonoší:

Detaily v průmyslové modři

Radikální proměnu nemusí nutně přinést bourání příček, někdy stačí téměř neviditelná, ale přesně zacílená úprava dispozic. „Nejdříve bylo třeba světlo a slunce dovnitř pustit, a teprve pak s ním pracovat. Cílem bylo, aby prostor nikde nepůsobil stísněně a díky průhledům se dal byt zažívat v celé své velikosti,“ vysvětluje Jakub Filip Novák. Zachováno tak zůstalo původní rozdělení, při vstupu do bytu na jedné straně kuchyňský kout spojený s obývacím pokojem, na protější straně ložnice a pracovna.

V interiéru však došlo ke zvýšení všech dveřních otvorů až do stropu, díky čemuž se při jejich otevření vpustí více světla do celého bytu a dokonce i do vstupní chodby, která byla zcela bez oken. Svůj podíl na přísunu denního světla mají i okna, která jsou bez zbytečného členění, které by svit jen ubíralo, zejména ze strany lodžií.

Podstatné pro světlé vyznění bytu se staly i barvy a materiály – světlá stěrka na podlaze, repasované parkety, jemné odstíny a přírodní dřevo. Čistých linií architekti dosáhli mimo jiné kapotážemi topných těles, trubek a stoupaček topení a také dozděním nik, které jemně člení jednotlivé funkční celky nábytku vyrobeného na míru.

Celým bytem se prolínají ocelové detaily v barvě průmyslové modři. „S jemnou ironií tímto způsobem odkazujeme na slavný výrok architekta Le Corbusiera, že dům je stroj na bydlení. Pokud vnímáte stroj jako průmyslový výrobek, je modrá jeho typickou barvou,“ říká architekt Novák. Právě tahle idea byla ukrytá za typizovanou stavební produkcí panelových sídlišť. Domy se měly montovat a sériově vyrábět jako stroje, aby se staly dostupnými všem. „Když oddělíte totalitní pachuť centrálního řízení společnosti, je to stále myšlenka hodná úcty, dostupné bydlení je čím dál palčivější téma,“ doplňuje jeho kolegyně.

Interiér je modrými detaily jemně protkán, a to od věšáků přes knihovnu, němé sluhy v ložnici a zásobník toaletního papíru až po topení v koupelně. Závěsné police s modrými drátěnými detaily vyřešily v obývací části nedostatek úložného prostoru.

Možná překvapivě se jedinou místností, v níž nenajdete detaily v modré, stala domácí kancelář. „Protože představuje proměnu situace nás, pracujících. Už nemusíme stát u strojů ve fabrice. Stačí počítač a internet,“ říká Daniela Baráčková, ostatně i proto celý projekt rekonstrukce nese název Houm ofis.

Pracovna je koncipována opravdu pouze jako prostor určený pro práci – žádné polovičaté řešení mezi pokojem pro hosty nebo šatnou. Když práce skončí, není důvod se zde zdržovat, což přispívá k duševní hygieně. Dlouhodobá sedavá práce nesvědčí tělu, proto v této domácí kanceláři může majitel bytu střídat klasické sezení u pracovního stolu nebo komunikovat na dálku vestoje. Architekti totiž vytvořili pracovní místo na stání přesně podle jeho výšky.

Užitečné lodžie

Součástí nevelkého bytu jsou také už v úvodu zmiňované dvě lodžie. Jejich potenciál dokázala dokonale zúročit až rekonstrukce. Architekti u obou přišli s nápadem obložit je dřevem, což se klientům líbilo. Zakomponovali sem i praktické detaily, jako například elektrické a datové zásuvky včetně stropních pro vánoční výzdobu, venkovní vodovodní baterii pro snadné zalévání bylinek a květin, které mladý pár s nadšením pěstuje, nezapomněli dokonce na niku pro uložení složeného sušáku. Na větší lodžii se dokonce vešla venkovní čalouněná lavice, kde si lze vypít ranní kávu nebo relaxovat s přáteli, pod lavicí je navíc ještě praktický úložný prostor.

Nevadí, že lodžie nejsou příliš prostorné, jejich kouzlo umocní i náladové nasvícení v bytě. Majitelé si totiž mohou ladit světelnou atmosféru sami umělým světlem. „Přes všechno zpřístupnění slunce a hladké odrazivé povrchy jsou klienti stále závislí na počasí. Stejné jako v Barceloně ho ale v Česku po celý rok nenajdou. Nasvícením si tak mohou pozvat domů teplé sluneční paprsky,“ vysvětluje architektka.

Světlé odstíny interiéru lze totiž po soumraku kompletně proměnit pomocí online kontrolovaných světelných zdrojů s kompletní barevnou škálou, která vytvoří libovolnou atmosféru. V koupelně, na lince, kdekoli. Chtějí-li mít rudý západ slunce nebo bílý úsvit, vše je možné. I za televizí jde spustit barevný přesah promítaného obrazu na bílou stěnu, a atmosféru filmu si tak přenést do obýváku.

Detaily pro radost

Originalitu dodávají panelákovému prostoru drobné detaily, které zpříjemňují chod domácnosti. Posuďte sami: vytápěné zrcadlo v koupelně se nerosí, výklopná toaletka se šikovným zrcátkem, poklop na týkové desce v koupelně ukrývající špinavé prádlo, stůl na programování vestoje a „díra“ na zahozené papíry v pracovně, nika na sušák a žehlicí prkno nebo nezamrzající vodovodní kohoutek na lodžii.

„Z těchto detailů máme velkou radost a věříme, že stejně tak i majitelé,“ uzavírají architekti. „Jsme přesvědčeni, že je nezbytné věnovat pozornost každodenním činnostem. Velká gesta končí u fotografií architektury, nás zajímá, co se skrývá pod povrchem. Hledáme to, co nelze zprostředkovat, kvůli čemu musíte přijít na návštěvu.“

No Architects

No ArchitectsZdroj: Studio FlusserStudio No Architects je vystavěno na spolupráci architekta Jakuba Filipa Novák a vizuální umělkyně Daniely Baráčkové. Tato spolupráce zahrnuje kolektiv interních i externích spolupracovníků schopných pokrýt celou škálu specializovaných profesí, kterou vydařená architektura vyžaduje.
„Zajímají nás citlivá řešení dotažená do detailu, která odrážejí jedinečný příběh každého záměru a každého klienta. Zaměřujeme se na všechny oblasti architektonického a urbanistického navrhování, a to ve všech projekčních stupních – od studie až po prováděcí projekty včetně autorských dozorů.“