„Když bylo loni poměrně deštivé a nepříliš teplé léto, byly jenom pětikilové. Za sucha o dva roky dříve nám ale vyrostly třikrát tak těžké,“ řekla Radová Deníku. Oproti minulosti podle ní naopak výrazně ustoupilo pěstování kdysi populárního rybízu a angreštu.

Zelenina stále vede

Že je zelenina u českých pěstitelů stále zdaleka nejpopulárnější, potvrzuje i Ivan Dvořák z Českého zahrádkářského svazu. „A zájem o ni pořád stoupá,“ řekl Dvořák Deníku. Důvodem je, že u ní lidé rychle vidí výsledky svého snažení „Stačí jen založit záhon a do půl roku vám vyroste všechno, co potřebujete,“ vysvětlil zahrádkář.

Přesto se ani zahrádkaření nevyhýbají módní trendy. Nyní jsou populární třeba sloupcové jabloně i další druhy ovocných stromů, které zabírají jen málo místa. Zatímco takto vyšlechtěné jabloně správný tvar udržují samy, protože to mají v sobě zakódováno geneticky, tak švestky, třešně a višně či meruňky je nutné stále zastřihávat a zařezávat. „Lidé se ale nechají nalákat na inzeráty s kašírovanými obrázky, které vůbec neodpovídají skutečnosti,“ konstatoval Dvořák.

Ze zahrádek naopak valem ubývají ořešáky. „Zabírají velkou plochu, a lidé je proto do malých zahrádek už nechtějí,“ prohlásil Dvořák. I jejich odrůdám „úsporným“ na místo se totiž koruna rozroste nejméně zhruba do pěti metrů od kmene na všechny strany.

Nový seriál Deníku Vypěstujte si jaro
Rady pro malé i velké zahradníky

Stále větší popularitu si u zahrádkářů nyní získávají mnohým dosud neznámé exotické plody jako kaki či muďoul, nazývaný rovněž „banánem severu“. S přicházejícím teplejším klimatem je lze nyní pěstovat také v Česku, podobně jako fíky anebo některé citrusy. „Spousta lidí si dneska dává do zahrad palmy, jen je přes zimu nějakým způsobem zakryjí, takže mohou růst přímo ze země, což u nás vypadá dost spektakulárně,“ potvrdil pro Deník postupnou změnu tuzemské flóry Vlastimil Rybka z pražské Botanické zahrady.

Domácí odrůry chřadnou

Odborníci zahrádkářům doporučují, aby se nebáli vyzkoušet nové odrůdy vyzkoušených plodin, třeba z druhého konce světa. „U hrušní máme srovnání, že ve vysloveně chudé půdě bez možnosti pravidelné závlahy na tom naše klasické odrůdy moc dobře nejsou, zato asijské velmi dobře prosperují,“ uvedl pro Deník Josef Sus z České zemědělské univerzity v Praze.

Lidé také více než dříve pěstují stolní odrůdy viné révy. Jejich hrozny nejsou určeny k výrobě vína, ale k jídlu. Naopak ze zahrádek zmizel kdysi oblíbený rybíz a také angrešt. Zachvátilo jej totiž angreštové padlí, takže se ho lidé zbavovali.

„Lidé říkají, že nové odrůdy nejsou tak chutné, proto od něj ustupují,“ uvedl zahrádkář Dvořák. „Ještě se snad drží černý rybíz, protože je chutný a má hodně vitaminů,“ dodal.