Před soudkyní Martou Kubalíkovou stanul 62letý Emil Starinský z Přeštic. Loni 19. února řídil nákladní vůz Scania, jemuž na silnici nad Rakovou praskla levá přední pneumatika. Auto pak přejelo do protisměru, kde sešrotovalo protijedoucí škodovku.

Právě o technickém stavu Scanie se v úterý hovořilo u soudu. „Kontroloval jste vozidlo před jízdou,“ ptala se obžalovaného soudkyně. „V den nehody jsem si je ráno vyzvedl z opravy ve firmě na plzeňských Borech. Hned tam jsem prohlédl stav pneumatik a světla,“ tvrdil obžalovaný. Pak prý odjel do kamenolomu a s nákladem do Holoubkova. Na zpáteční cestě podle svého tvrzení nepřekročil osmdesátikilometrovou rychlost. Tedy ani v okamžiku, kdy explodovala pneumatika a následně se stala nehoda, která otřásla celým okresem.

Prvním svědkem byl statný chlap, který s kamionem nebo autobusem jezdí přes třicet let: „Byl jsem na místě bezprostředně po havárii. Hned mi bylo jasné, že pasažérkám už pomoci nemohu. Řidič náklaďáku byl zaklíněn v kabině se zraněnou hlavou a nohou,“ připomněl si smutné fragmenty. To, že na přední nápravě byly stejné pneumatiky, ale od dvou výrobců, neviděl jako problém. „Už jsem měl defekt třikrát a vím, co auto udělá.“

Prostor dostal i dispečer dopravy Lesní společnosti Plasy, která byla majitelem Scanie. Na starost má osm vozidel, které procházejí pravidelnou prověrkou. Předložit doklad o minulé kontrole v STK ze závěru loňského roku. Do příštího jednání (v závěru května) musí soudkyni předložit protokol o chystané výměně pneumatik.

Třetím svědkem (dva další byli omluveni) se stal mladý motorista, který nákladní automobil míjel pár desítek vteřin před kolizí. Zdůraznil, že cítil pach spálené gumy a zvuk, charakteristický pro defekt.

Technické aspekty případu zaujaly i státní zástupkyni a oba obhájce. Neméně významná je ale lidská stránka. „Proč jste neoslovil pozůstalé,“ ptala se Kubalíková řidiče, který se po nehodě psychicky zhroutil. „Nedoporučili mi to vyšetřovatelé. Prý bych jim stejně nepomohl a jen tím přiznal vinu,“ odpověděl zlomeným hlasem muž. Vzápětí projevil lítost nad tím, že k tragédii došlo. „Jenomže to slyším dnes poprvé. Navíc to říkal čelem k soudkyni. Kdyby se alespoň otočil ke mně,“ kroutil hlavou Pavel Jedlička z Cheznovic, který v nevýslovně kruté vteřině přišel o dceru Zuzanu, vnučku Terezku i její babičku Hanku.

„Záležitost mají v rukou právníci, takže my do toho zatím nezasahujeme. Umím ale pochopit pocity nejbližších příbuzných, jimž se zhroutil svět i šoféra, který u nás strávil prakticky celý život a rok před důchodem se mu stane tohle,“ vyjádřil se za lesní společnost z Plas člen představenstva Vladimír Novák.