Slovensko je oproti České republice vskutku krasovou velmocí. Na území zhruba poloviny Česka má dvakrát více jeskyní než my – kolem sedmi tisíc. Návštěvníci však mohou vstoupit pouze do zlomku z tohoto úctyhodného počtu. Jednou z oněch zhruba dvaceti je Jeskyně mrtvých netopýrů – nejvýše položená ze všech, kam na Slovensku lze vstoupit.

Když už se loď po ztracení našla, byla bez stop po posádce.
Ďáblovo moře straší kapitány i piloty. Zmizely zde už tisíce lidí

Hluboko pod Kozími hřbety, v podstatě přímo pod známou tatranskou Chatou generála M. R. Štefánika skrývá Jeskyně mrtvých netopýrů dvacet kilometrů krasových cest a chodeb ve čtrnácti dosud objevených patrech.

Tisíce koster a kostřiček. Nechybí ani medvěd

Jméno daly jeskyni nálezy velkého množství netopýřích koster – stáří kostí v nejodlehlejších částech prostoru odhadli antropologové až na šest tisíc let. „Jak se sem netopýři dostali?,“ píše na svém instagramovém profilu, přímo pod fotkou z temných útrob jeskyně, uživatelka arya_sk8. „Mluví se o dvou možnostech. Podle té první se tady ukrývají před zimou a na jaře, zesláblí, nezvládnou cestu ven. Druhá varianta říká, že sem přímo odcházejí zemřít.“

Přímo do útrob Jeskyně mrtvých netopýrů vás zavede toto video:

Zdroj: Youtube

Jeskyně mrtvých netopýrů se během tisíců let stala poslední pastí nejen pro netopýry. Jeskyňáři tady našli dokonce i kostry medvědů. Pozůstatky zvířat tak trochu ilustrují spletitost a zrádnost zdejších čtrnácti pater chodeb. Návštěvníci ji proto můžou prozkoumat výhradně v doprovodu horských vůdců Slovenské speleologické společnosti, která jeskyni spravuje.

Pěšky od Trangošky až k jeskyni

Ani cesta k jedinému vchodu do jeskyně v nadmořské výšce 1520 metrů není snadná. Vede sem pouze pěší cesta z jižní strany Nízkých Tater od chaty Trangoška, případně z Chopku nebo obce Liptovský Ján. Sestup k jeskyni od Chaty generála M. R. Štefánika k jeskyni pak trvá zhruba půl hodiny.

Odměnou za náročnou cestu je autentický krasový prostor, který nijak neutrpěl zásahy člověka. Jeskyně nenabízí pohodlné srovnané chodníčky ani nerezová zábradlí.

Křivý les v Polsku mate vědce i veřejnost
Přírodní zázrak? Záhadu Křivého lesa v Polsku ještě nikdo nerozluštil

„Zatímco běžně zpřístupněné jeskyně se musí přizpůsobit návštěvníkům, zde se návštěvník musí přizpůsobit jeskyni, aby do ní mohl vstoupit. A v tom je to magično. Návštěvu přizpůsobené jeskyně a nepřizpůsobené je jako porovnávat městský park a prales,“ píše například web preshumna.cz. Ten také přehledně uvádí tři varianty prohlídkových tras.

Tři možnosti pro návštěvníky

První trasa je víceméně procházková, trvá zhruba půldruhé hodiny a zvládne ji každý včetně dětí. Ty sem ovšem mohou až od osmi let.

Druhá trasa je náročnější a je určena dospělým s dobrou fyzičkou. Délka je sedm set padesát metrů a trvá přibližně dvě hodiny. Podle speleologických průvodců je pro tuto trasu zapotřebí disponovat zkušenostmi s pohybem ve vysokohorském terénu a ovládáním základních lezeckých návyků.

Na této cestě čekají přechody několika namáhavých míst a vyžaduje jištění pomocí lanové techniky.

Poslední, třetí možnost prozkoumání jeskyně je tříhodinový trek určený pouze pro dospělé s pokročilejšími lezeckými zkušenostmi.

Bystrický dóm jako fotbalové hřiště

Podzemní labyrint Jeskyně mrtvých netopýrů skrývá mimo jiné druhý nejrozlehlejší jeskynní prostor na Slovensku. Dostal název Bystrický dóm a nachází se v sedmém podzemním patře jeskyně v hloubce 180 metrů. Podle webu Tatry je vysoký čtyřicet metrů a rozlehlý jako fotbalové hřiště.

Jeskyně mrtvých netopýrů

Jeskyně vznikla před šestnácti miliony let – v době, kdy začalo z Nízkých Tater ustupovat zalednění. Rostoucí množství vody vytvořilo ve vápencovém masivu kilometry chodeb, které se postupným vývojem stále zahlubovaly a strhávaly s sebou kameny, štěrk i další materiál. V dolních patrech jeskyně je tak naplavený i písek, vzniklý erozní činností podzemního toku.

V jeskyni byla objevena společenství fosílií, která vznikla přemístěním pozůstatků vodními proudy, připlavením mrtvých organismů a jejich zbytků. Všechny zjištěné druhy tedy nemusely žít pospolu. Kromě fosilií se v jeskyni na více místech můžete setkat i s červenohnědými nebo zelenými vulkanickými horninami, obsahující i čočky bledě růžových achátů.

Jeskyně má průměrnou teplotu +3,5 °C, avšak některé v zimě zaledňované části dosahují celoroční průměrné teploty jen +1 °C. Proudění vzduchu díky otevřenosti systému dosahuje 5 m/s.

Jeskyně mrtvých netopýrů je od roku 2001 národní přírodní památkou.

Součástí jeskynního systému v Ďumbierském vysokohorském krasu je i nedaleká Jeskyně studeného větru, Kozí jeskyně a Halašova jáma.

Zdroj: www.tatry.cz a Wikipedia