Zdeněk Troška
Režisér, autor kuchařek Nebe v hubě aneb Chrocht, chrocht
close
info
Zdroj: Martin Nič
zoom_in
Odpověď je víc než jasná. Protože jsem nadšený všežravec, vždycky si kdekoliv vyberu a s chutí to sním. Nemusím mít čápy s mákem, bifteky a la mode. Miluju obyčejná lidová jídla, na kterých jsem si pochutnával už jako kluk. Polévky v každém případě, luštěniny, těstoviny, vaječná jídla, houby, dokonce i králíka. V oblibě mám i asijské kuchyně – vietnamskou, čínskou, thajskou. Nejsem vybíravý.
Tady u nás doma na Volyňsku je několik dobrých hospod; konečně se už i v Hošticích znovuotevřela hospoda U Miluny, kde vaří přímo špičkově, další stále dobrá klasika je restaurace v nedalekých Česticích, bufet Volyňka ve Volyni, dále hospoda Na Rychtě v Netolicích, hospoda Blata v Sedleci cestou na Budějce, v Písku hospoda Na Zvíkově, v Čimelicích Na Knížecí, v Horažďovicích Zlatý jelen… Prostě všude se najde dobrá hospůdka s dobrým gáblíkem.
Jsem vděčný i za topinky s česnekem nebo i s míchanými vajíčky, pochutnám si na leču, švestkových knedlíkách, vařených králičích hlavách, pajšlu, kosmaticích, což jsou smažené květy černého bezu, zadělávaných dršťkách a na všech omáčkách. I když se přiznám, že nemusím svíčkovou. Ta mi přijde nudná, nijaká.
Protože nepiju alkohol – tvrdý nemůžu ani cítit, víno mi nechutná a po prvním pivu usínám - dám si k řízku klidně limonádu. Naštěstí mám kachní žaludek a co sním, nedám!
