Literatura (z latinského littera, písmeno neboli písemnictví, někdy také slovesnost), je v širším slova smyslu souhrn všech písemně zaznamenaných textů. Kromě umělecké literatury se k ní v tomto smyslu řadí také odborná a autobiografická literatura, náboženské spisy, korespondence a další typy textů. Značná část literatury oficiálně vychází tiskem, některá díla zůstávají v rukopisech, případně jsou rozšiřována samizdatem nebo publikována na internetu. Literaturou se zabývá literární věda. Literární druhy se dělí podle výrazu na epiku, lyriku a drama. Dle textové organizace se jedná o prózu a poezii. Literární texty se rozdělují podle specifických kritérií, neboli žánrů (např. romány, povídky a novely spadají mezi epické žánry). Podrobnější členění je na žánrové varianty (v případě románu jde například o román psychologický, historický, milostný atd.) a žánrové formy (román může mít formu korespondence, kroniky, deníku atd.).

Prózou lze označit text, který není psaný ve verších ani v dramatické podobě. Do prózy patří také úvaha, ve které děj nehraje roli a převládá u ní spíše tok myšlenek autora. Prozaický text je možné členit do kapitol a odstavců. Próza se ze všech literárních druhů nejvíce podobá běžnému vyjadřování. Do prózy patří například romány, fejetony, povídky, báje či pohádky.

Poezie se od prózy liší tím, že je text psán ve verších. Pro poezii je důležitý také rytmus. Jejím cílem je vyjadřovat především vnitřní svět autora, jeho city, pocity, dojmy atd. Svým jazykem se často liší od běžné mluvy používáním různých symbolů, rýmů i nevšedních obratů.

A právě v době, kdy je pro nás kulturní dění nedostupné, nablízku je nám kniha. Kniha, jako společnice v době radosti i smutku, v pohodlí domova i na cestách. Nezávislá na věku, pohlaví, společenském postavení či politické příslušnosti. Kniha nás povznáší, povzbudí, poučí i podnítí.

Je-li řeč o knize, nelze opomenout profese související s jejím zhotovením, distribucí i půjčováním. Náš obdiv je nutné adresovat všem spisovatelům, vydavatelům, nakladatelům, překladatelům, ilustrátorům, tiskařům i knihovníkům.

Další profese, které mají co do činění s psaným projevem a zasluhují si naše uznání, jsou například dopisovatelé a žurnalisté, ale také pořadatelé knižních veletrhů, besed nebo autorských čtení a tudíž i jejich interpreti.

Ti všichni mají zásluhu na tom, že můžeme v dobách dobrých i zlých, v každé roční době, za každého počasí i stavu duše slastně listovat stránkami knih nových či starých, objemných či útlých, inspirujících či motivujících nebo „hltat“ stránky prostřednictvím technických vymožeností, tedy E-knih.

Dle libosti si můžeme vybrat českou či světovou beletrii, tématiku historickou, biografickou, tematickou, literaturu faktu, publikaci odbornou, obrazovou, naučnou, duchovní, cizojazyčnou, určenou pro děti a mládež atd.

Do dějin literatury proto vstoupí datum 8. října, kdy se laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2020 stala sedmasedmdesátiletá americká básnířka a esejistka Louise Glücková. Autorka, píšící stroze se smyslem pro rytmus, tuto významnou cenu získala za, cituji: "nezaměnitelný básnický hlas, který s prostou krásou zobecňuje individuální existenci“ a za díla inspirovaná vlastními prožitky z dětství, rodinnými vztahy i klasickou literaturou. Louise Glücková se tak stala šestnáctou ženou, která získala tuto prestižní cenu za literaturu, udělovanou od roku 1901.

Eva Hubatová