Historie Zoo Plzeň je dlouhá, zajímavá a složitá. Jde o 2. nejstarší zoo v tuzemsku (1926) a první zahradu, kde došlo k faktickému a funkčnímu sloučení zoologické a botanické zahrady (1981). Historie je stále více popsaná a zdokumentovaná, takže každá výstava, článek i kniha se dají pojmout velmi odlišně a vyzdvihnout mnoho fakt – zvířata, lidi, události, expozice. Nechybějí zde dramata, změny zřizovatelů, velké stěhování na Lochotín, infekce (1944, 1961), požár skleníku (1934), povodně (2002); mnoho už i pozapomenutých pozoruhodných zvířat (medvěd malajský nebo lední, buvol kaferský) a nemálo národních prvoodchovů včetně nyní erbovního plameňáka chilského. Každopádně tzv. „Docela jiný svět“ se neustále vyvíjí a zejména posledních 25 přineslo jeho velkou proměnu vedoucí k přírodnímu bioparku a mj. chovu vytoužených velkých savců – žiraf a nosorožců (2010) i dosažení magické hranice 500 000 návštěvníků za 1 rok (2019).
Výstava je pořádána opět po 5 letech. Tentokrát přináší jednak několik statistických faktů (vývoj návštěvnosti nebo největší chovatelské úspěchy a seznam ředitelů). Její hlavní náplní je ale obrazové a textové porovnání na několika konkrétních případech vzhledu expozic a areálu „včera a dnes“ a to samé chovu několika vybraných zvířat. Vždy bylo základem mít historickou fotografii původní situace, pokud možno datovanou a popsanou.
Martin Vobruba
