Díla, která jimi byla vytvořena, jsou signována toliko iniciálami jejich jména. Jedním z těchto umělců byl řezbář patrně německého původu, zvaný Monogramista IP. Jeho tvorba zahrnuje šest desítek dochovaných artefaktů a již dříve byla předmětem zájmu historiků umění nejen z českých zemí. Přestože pobýval několik let na území Českého království a vytvořil zde na objednávku mecenášů z řad nejvyšší šlechty svoje nejvýznamnější dochovaná díla, teprve na sklonku léta roku 2020 vyšla původní česká knižní monografie věnovaná Monogramistovi IP a jeho tvorbě.

Publikace je vydána v edici Stavitelé katedrál. Vydavatel, autor a editor knihy v jedné osobě PhDr. Peter Kováč ve spolupráci s Mgr. Markem Zágorou publikuje výsledky svého badatelského výzkumu i svých kolegů. Výsledná podoba monografie tak nabývá značného rozsahu – 528 str. Text obsahuje množství informací, velký počet kvalitních černobílých i barevných fotografií uměleckých děl a jejich detailů i podrobný poznámkový aparát. Koncepce knihy je mnohovrstevná: tvorba a působení Monogramisty IP v Čechách jsou zasazeny do dobového společenského rámce s důrazem na osobu významného mecenáše Zdeňka Lva z Rožmitálu (autor příslušné kapitoly: PhDr. Jaroslav Čechura), s důrazným akcentem na čtyři nejvýznamnější dochovaná díla, která se nalézají na území České republiky – oltář sv. Anny samotřetí (SHZ Český Krumlov), oltář sv. Jana Křtitele (ŘKF u kostela Matky Boží před Týnem, Praha), oltář z kostela sv. Filipa a Jakuba ve Zlíchově (ŘKF Zlíchov, zapůjčeno do Národní galerie v Praze) a dřevěná skříň ozdobená erby majitelů (SHZ Jindřichův Hradec).

Rozsahem největší kapitola (PhDr. Peter Kováč) je věnována oltáři sv. Anny samotřetí (dnes umístěném v Rožmberské kapli Státního hradu a zámku v Českém Krumlově). Ikonografie díla, reálie související s jeho vznikem a druhotné osudy této movité památky jsou popsány do nejmenších detailů. Kováčova erudice vybízí k zajímavému porovnání s antologiemi názorů jeho kolegů (Jiří Kropáček, Anton Legner, Jan Müller, Jaromír Homolka, Jutta Reisinger-Webber, Jiří Fajt). Oproti některým dříve publikovaným závěrům se autor přiklání k hypotéze donace Zdeňka Lva z Rožmitálu pro klášter františkánů - observantů v Horažďovicích. Pečlivou analýzou písemných pramenů dokládá pokyny pana Lva pro jemu podřízené úředníky ohledně „řezáka“ z Pasova pro období 1520 – 1525, tedy do let, kdy na základě odborných analýz oltář vznikl a Monogramista IP se měl pohybovat na území Čech.

Ostatním třem významným dílům, ale i dalším pracím (včetně těch, zařazených do tvorby dílenského okruhu Mistra IP) je také věnován značný prostor. Cenné jsou zejména přesahy, vizuálně dokumentované pomocí fotografií, umožňující srovnání jednotlivých děl Monogramisty IP a jejich detailů s detaily děl jeho předchůdců či vrstevníků nalézajících se v zahraničních uměleckých sbírkách či v soukromém vlastnictví. Systematický pohled na tvorbu významného umělce umožňuje autorovi hypoteticky částečné poodhalit jeho totožnost, ale zejména potvrdit význam tvorby Monogramisty IP pro český dějezpyt umění i sepětí „řezáka“ z Pasova s českými zeměmi ve větší míře, než se dosud mohlo zdát.       

Publikace Monogramista IP je v českém prostředí průkopnickou monografií. Kromě značné odborné hodnoty přináší zajímavou dějinnou analogii. Vydání knihy bylo umožněno také zásluhou soukromého mecenátu paní Aleny Fialové z Českého Krumlova – v jeho velkolepém hradním a zámeckém areálu lze obdivovat oltář sv. Anny samotřetí - jedno z nejvýznamnějších děl vytvořených umělcem zvaným Monogramista IP.                                                                                                       

Peter Kováč – Marek Zágora (ed.) – Monogramista IP, ISBN: 978-80-904-298-6-4, 528 str., Alena Fialová a Peter Kováč, Stavitelé katedrál, 1. vyd., Praha 2020.

Stanislav Vaněk