Havel pocházel z pražské podnikatelské rodiny, kvůli tomu mu komunisté nedovolili vystudovat. Byl dramatikem, spisovatelem, disidentem a kritikem komunistického režimu. Byl také spoluzakladatelem Charty 77, občanské iniciativy za dodržování lidských práv. Několikrát skončil za mřížemi, odseděl si celkem ai pět let.

Během sametové revoluce patřil k hlavním osobnostem Občanského fóra, které ho nominovalo do funkce prezidenta. Dne 29. prosince 1989 byl jednomyslně zvolený hlavou státu. Jeho první funkční období trvalo půl roku, do prvních svobodných voleb. Znovu zvolený byl 5. července 1990. Z funkce odstoupil dva roky poté, když nebyl Federálním shromážděním zvolený na další období a navíc bylo jasné, že se rozpadne Československo, s čímž Havel nesouhlasil. Na několik měsíců se pak stáhl z veřejného života.

Po vzniku samostatné České republiky se stal jejím prvním prezidentem, a to na dvě funkční období.

Václav Havel byl nositelem státních vyznamenání řady zemí světa, mnoha cen za uměleckou tvorbu i občanské postoje, a desítek čestných doktorátů. Zemřel 18. prosince 2011 na následky dlouhodobých zdravotních problémů.