Na divadelních prknech i televizních obrazovkách si ji diváci oblíbili pro její přirozený projev a okouzlující úsměv, na sociálních sítích pak pro upřímnost, nadhled a schopnost udělat si ze sebe legraci. Patricie Pagáčová však není jen herečka a influencerka - poslední tři roky ji zaměstnává hlavně dcerka Bibiana. Právě kvůli ní je pro nadšenou a temperamentní řidičku dnes v autě důležitá hlavně bezpečnost, značka Volvo tedy byla jasná volba.

První otázka se nabízí - proč zrovna Volvo?
Volvo jsem vždycky vnímala jak bezpečné a rodinné auto. Než jsem měla malou, moc jsem nad ním neuvažovala. Líbil se mi akorát model C30, ten jsem si jednu dobu vážně chtěla pořídit. A dneska jsem hrozně ráda, že můžu být ambasadorkou právě této značky. Ta auta jsou za prvé krásná a za druhé fakt bezpečná. Vždycky jsem byla typ člověka, pro kterého je na autě nejdůležitější barva a design, zkrátka klasické ženské elementy. Důležité je to pro mě pořád, ale od té doby, co máme malou, je na prvním místě bezpečnost. A to Volvo splňuje naprosto perfektně.

Jakým konkrétním právě teď jezdíte?
Teď mám Volvo XC-60 plug-in hybrid a jsem s ním nadmíru spokojená. Kromě toho, že je dost velké - když někam cestujeme, máme vždycky hrozně moc věcí, i když jedeme třeba jenom na víkend - tak mě baví i hybrid. Při každodenním dojíždění po Praze jezdím na elektřinu, na druhou stranu při delších cestách vždycky vím, že dojedu.

Napadá vás něco, co byste na něm změnila?
Asi ne. Občas si jen říkám, jestli ta dnešní auta nejsou až příliš chytrá. Například když necháte u řidiče otevřené dveře, auto vás nenechá rozjet. Třeba při parkování jsem si dřív kontrolovala, jak jsem blízko u obrubníku, a s otevřenými dveřmi ještě popojela. Tak to už teď nemůžu. Ale má to samozřejmě i spoustu výhod a asistenční systémy povyšují bezpečnost na úplně jinou úroveň.

Parkovací kamera i tempomat jsou super

Používáte asistenty? Řada lidí jim právě nehoví…
Používám je ráda a myslím, že mi dost usnadňují život. Určitě je super třeba tempomat nebo zadní parkovací kamera.

Od kdy máte řidičský průkaz? Začala jste jezdit, hned jak jste ho získala?
Dělala jsem si papíry, hned jak jsem mohla, takže v osmnácti. A začala jsem jezdit hned, hrozně jsem se na to těšila. Dneska řídím každý den, takže je štěstí, že mě to baví.

Takže řízení berete jako něco víc než povinnost?
Řídím ráda a ráda trávím čas v autě. Mnohdy jsou pro mě cesty na natáčení, kdy jedu sama, chvilkou odpočinku a relaxu. Je to pro mě můj osobní prostor, taková soukromá oáza.

Patricie Pagáčová - jízda Volvem a den na koních:

| Video: Youtube

Jak si krátíte dlouhou chvíli za volantem?
Záleží, jestli jedu sama, nebo s rodinou. Když jedeme všichni, snažíme se hlavně zabavit malou a tím zaměstnáme i sebe. Takže si pouštíme pohádky, zpíváme, vyprávíme, hrajeme hry. Když jedu sama, někdy si jen tak přemýšlím nebo opakuju texty. Ale ze všeho nejradši si  zpívám. I když jedu dvě hodiny, pustím si své oblíbené písničky a zpívám a zpívám.

Jak byste se zhodnotila jako řidička? 
S hodnocením vlastních řidičských schopností jsem docela opatrná. Když si někdo myslí, že je dobrý řidič, nevěstí to nic dobrého. Ale troufám si tvrdit, že úplně špatná nejsem a tím, že mě řízení baví, mám k němu vztah. Rozhodně jsem za volantem spíš temperamentní, takže si občas zanadávám i zatroubím. Maminka mi říká, ať se nerozčiluju, ale pro mě to není stres, rozčilovat se za volantem mě docela baví. Vždyť o nic nejde.

Jak se cítíte na místě spolujezdce? Mluvíte druhým do řízení?
Přiznám se, že jako spolujezdec jezdím dost nerada. Nevadí mi to snad jen v taxíku, ale jinak jsem radši za volantem. Manžel by chudák mohl vyprávět, jak mu pořád kecám do řízení. Když už mu to začne pít krev, většinou mě okřikne, ať ho nechám být nebo ať si řídím sama. On to odnáší nejvíc, u rodičů si netroufnu a jinak mě nikdo moc nevozí. Řidiči na natáčení jsou profíci, takže těm do řízení nemluvím, ještě by mě někde vysadili. (smích)

Patricie Pagáčová s Terezou Brodskou:

Jaké bylo vaše první auto a jak na něj vzpomínáte?
Byl to stříbrný Nissan Almera, který jsem zdědila po starší ségře. Dostala ho k osmnáctinám, říkali jsme mu almara a všichni jsme ho měli strašně rádi. Pamatuju si, jak jsme v něm s kamarádkou jely na Slapy a dokonce v něm přespaly. Bylo to největší dobrodružství!

Nesnáším, když si z auta někdo dělá popelnici

Přišly nějaké další vozy, které pro vás byly zajímavé?
Po Nissanu jsme měla Ford Focus, pak Hyundai Accent, Golf a pak už přišla spolupráce s Volvem. Každé auto pro mě bylo výjimečné a vzpomínám na ně ráda, ke každému jsem měla vztah, každé jsme udržovala v čistotě. V autě mám zásadně uklizeno, nesnáším, když si z něj někdo dělá popelnici. Teď mám samozřejmě občas okopané sedačky od dítěte, ale odpadky tam nemají co dělat.

Co vás na českých silnicích a řidičích dokáže nejvíc vytočit?
Když někdo neumí řídit. (smích). Je jedno, jestli lidi jezdí moc rychle a dělají nebezpečné věci jako myšky, nebo jsou naopak váhaví střelci a jedou hrozně pomalu. Jakýkoliv extrém mi vadí, obojí je peklo na silnici.

Vnímáte v řízení rozdíly mezi muži a ženami?
Rozdíly asi existují. Ale už neplatí, že ženy neumějí řídit a parkovat, situace se o dost zlepšila. Parkování naštěstí patří mezi moje silnější stránky a na ženskou parkuju velmi obstojně. Chlapi asi jezdí svižněji, ženy jsou spíš opatrnější, ale taky to neplatí pro všechny.

Bouračku jsem zažila, ale odnesly to jen plechy

Zažila jste na silnici nějakou nepříjemnou situaci? 
Jednou se nějaký frajer tak vytočil, že mě chtěl vytáhnout z auta. Ráda bych řekla, že jsem byla v právu a nic jsem mu neprovedla, ale detaily už si bohužel nepamatuju. Na semaforech zastavil, vystoupil, vzal mi za kliku… Naštěstí jezdím vždycky zamčená, tak mi aspoň třísknul do okna a nadával. To bylo hodně nepříjemné. Bouračku jsem taky zažila, ale klepu si na čelo, že to vždycky odnesly jenom plechy. Nikdy to nebyla srážka s jiným autem, jednou svodidla a jednou lampa. Kéž by u toho zůstalo.

Vzpomenete si naopak na nějaké hezké chvíle?
Občas s manželem a s malou v autě přespáváme. Třeba loni v září jsme vyrazlili ke kamarádce, která má louky a koně, a poprosili jsme ji, jestli u ní na pozemku můžeme přespat. Udělali jsme si oheň, buřty a polívku, pak jsme spali v autě a bylo to strašně hezký. Podobné akce praktikujeme docela často

Jak jste na tom s pokutami?
Těch jsem už platila mnoho a mnoho. Většinou mi přijde pokuta za rychlost z Jižní spojky. Když jsem čtrnáct let točila Ulici v Hostivaři, jezdila jsem tam často a často spěchala. A samozřejmě občas přijde něco i za parkování.

Kdybyste si mohla vybavit garáž svých snů, co všechno by v ní parkovalo?
Vždycky se mi strašně líbil Mustang, jednu dobu to byl fakt velký sen. Teď s malým dítětem moc nedává smysl, ale pořád na něj myslím. Takže v mé garáži by určitě stálo SUV od Volva, potom Mustang a ještě bych si pořídila něco malinkého do města. Vždycky se mi strašně líbily Mini Coopery. S takovou trojicí bych byla spokojená.