S divočáky má špatnou zkušenost Jiří Masojídek, který se před 30 lety nastěhoval do domu na okraji lesa v Třeboni. K jeho nemovitosti patří i další desítky arů pozemků, právě na nich způsobují divoká prasata velké škody.

„Asi před deseti až patnácti lety se objevil narůstající problém s divokými prasaty, která nám začala systematicky ničit pozemky kolem domu. Situace se stále zhoršuje a náprava se nestala žádná, ač jsem o to příslušné myslivecké sdružení opakovaně žádal,“ uvedl Jiří Masojídek, který je zároveň třeboňským radním, vedoucím vědeckým pracovníkem Mikrobiologického ústavu akademie věd ČR a profesorem Jihočeské univerzity.

Poukazuje také na to, že při současném stavu už začínají být divoká prasata nebezpečná pro domácí zvířata i lidi.

Myslivci během sezóny, která skončila na jaře letošního roku, ulovili více než milion kusů zvířat
Lovecká sezona byla nebývale silná. Myslivci zastřelili nejvíc jelenů v historii

Obrana proti nájezdům divokých prasat je navíc prakticky nemožná. „Někde se používají plašiče v podobě plynových děl, která zvěř dokážou zahnat. Není to ale záležitost dlouhodobá, protože divoká prasata jsou inteligentní, brzy si zvyknou a vrátí se na pole zpět. Nejúčinější je proto redukce odstřelem,“ dodal hospodář Mysliveckého spolku Břilice Zdeněk Mráz.

Regulace populace divočáků 

Myslivci podle něj populaci divočáků řízeně regulují ve velkém rozsahu. „Černá zvěř škody dělá, někde více, někde méně, ale nemyslím si, že by prasata byla nějak dramaticky přemnožená. Odstřely, které se evidují celoročně ve všech kategoriích zvěře, jsou poměrně vysoké,“ konstatoval Zdeněk Mráz. Jen od začátku letošního roku do konce února odstřelili myslivci na Třeboňsku 365 divokých prasat. Za celý loňský rok to bylo 2040 kusů a v roce 2021 ulovili 2980 divočáků.

Ústí stále trápí divoká prasata. Ve městě byly opět zprovozněny odchytové klece.
Ústí stále trápí divoká prasata. Ve městě byly opět zprovozněny odchytové klece

Majitelé pozemků, které prasata zryla, navíc nemají nárok na kompenzaci. „Situace je taková, že pokud mi divoká prasata zryjí pozemky kolem domu, které jsou takzvaně nehonební, nemám žádný nárok na nápravu nebo dokonce kompenzaci. Ročně musím zaplatit tisíce korun, abych si nechal pozemky kolem domu upravit a znovu osadit trávu,“ postěžoval si Jiří Masojídek.

Je to podle něj nespravedlivé a nelogické. S otázkou komplexního řešení problému s přemnoženými divokými prasaty, která devastují soukromé i státní pozemky a okolní krajinu, už se proto pan Masojídek obrátil prostřednictvím dopisu na zákonodárce, hejtmana i zástupce Lesů České republiky.