Avšak v začínající druhé polovině srpna 2021 jsou tady jen zamčená kola a také několik cyklistů, kteří míří do podchodu, aby se se dostali do sousedních Mikulčic. „Je škoda, že to tady není lépe značené,“ posteskl si ve středu Stanislav Šimek, který sem přijel od Prušánek.

S přáteli se ale také smutně poohlíží po poničených blízkých budovách, včetně těch nádražních. Koncem června po průchodu tornáda vypadaly ale ještě mnohem hůř. Mimo jiné byly bez střech. Nyní už jsou zakryté. „Zahájeny už byly první opravy poničené výpravní budovy a soutěží se zhotovitel hlavní části oprav objektu,“ sdělil mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

Rekonstrukce by měla podle něj vrátit budovám jejich původní vzhled před tornádem. Průčelí nádražní budovy přitom už před pětasedmdesáti lety zdobily slovácké ornamenty, které původně vytvořili manželé Lidmila a Martin Kotáskovi.

„Tato stanice patřila k nejkrásnějším mezi Břeclaví a Hodonínem,“ napsali autoři dějin obce Lužice. Výstavba zdejší stanice podle nich spadá do roku 1900 a o její zřízení se zasloužil především Antonín Trnka, starosta sousedních Těšic. Nyní místní část Mikulčic spojuje s Lužicemi právě u vlakového nádraží podchod.

Poškozené trakční vedení 

Právě nad ním zanechalo tornádo na dráze největší škody. „V současnosti je plně zprovozněno trakční vedení v úseku Hrušky – Moravská Nová Ves. Mimo provoz zůstává trakční vedení mezi Moravskou Novou Vsí a Lužicemi a rovněž mezi Hodonínem a Lužicemi, a také v samotné stanici Lužice, tedy v nejvíce poškozených úsecích,“ sdělil Gavenda.

Vše o tornádu na jihu Moravy čtěte ZDE

Ve stanici Lužice nejprve opravili železniční svršek a zabezpečovací zařízení včetně návěstidel, aby bylo možné v co nejkratší době obnovit provoz pomocí dieselových lokomotiv.

„Nyní se finalizuje projekt pro stavbu nových trakčních podpěr a v září se provede betonáž nových základů nejen pro ně, ale i pro osvětlovací věže a stožáry. Po vyzrání betonu budeme moci v říjnu začít s montáží nových trakčních podpěr, jejich vystrojením a regulací trakčního vedení. Totéž platí i pro zprovoznění silnoproudých zařízení,“ pokračoval mluvčí státní organizace.

Připomněl, že se obnova bude týkat ještě protihlukových stěn. „Jejich fyzickou instalaci předpokládáme v závislosti na dodacích lhůtách do konce kalendářního roku,“ přiblížil termín Gavenda.

Předpokládané náklady 

Pokud jde o finanční nákladnost oprav, částky se podle něj budou zpřesňovat podle průběhu prací a výsledků výběrových řízení.

„Zatím stále pracujeme s předpokládanými náklady na opravy škod na železniční infrastruktuře po tornádu ve výši 320 milionů korun za celou zasaženou část koridoru,“ dodal mluvčí s tím, že nejnákladnější budou opravy objektů nádraží, zastávek a dalších staveb (20 mil. korun), opravy silnoproudé technologie (10 mil. korun), protihlukových stěn (85 mil. korun) a především trakčního vedení (200 mil. korun).

K lužickému nádraží v minulosti patřila také dvojice činžovních domů, která byla postavená v roce 1931 pro železniční zaměstnance. „Nyní je vlastní bytové družstvo,“ doplnil lužický starosta Tomáš Klásek. Oba devadesát let staré domy se daří po tornádu opravit.