Praha zabodovala. Patří mezi nejzelenější města na světě

Velkoměsta z hlediska kvality zeleně.Zdroj: DeníkPraha má oproti většině ostatních relativně vysoký nejen celkový podíl zelených ploch (56 % z celkové rozlohy hlavního města), ale též podíl stromů v městské vegetaci. Zatímco jinde často výrazně dominují travnaté plochy, v Praze je jejich poměr se stromy vyrovnaný. Dobré je také průměrné zdraví pražské zeleně, které se hodnotí indikátorem založeným na absorbci viditelného i neviditelného světla.

„Z umístění Prahy mám jednoznačně radost. Ozeleňování hlavního města je totiž naše priorita. Máme štěstí, že má k tomu Praha skvělé podmínky,“ komentoval pořadí mezinárodní sondy náměstek primátora Petr Hlubuček.

Půl milionu nových stromů

Současná magistrátní koalice podle něj splní předvolební slib v podobě vysázení milionu stromů během pár let. Za uplynulé dva kalendářní roky napočítal magistrát už přes půl milionu nově vysázených stromů. Pokud by se odečetly kusy v rámci obnovy stávajících lesů, zbylo by jich bezmála 269 tisíc.

Procházky pražskými parky: Stromovka – od lovecké obory k veřejné tělocvičně

Hlubuček také připomíná nedávné založení zcela nových lesů například v Satalicích, Běchovicích nebo Na Musile. A také úsilí, které město dlouhodobě věnuje údržbě a revitalizaci velkých parků jako je Stromovka, Letná nebo Vítkov.

Mezi výsadbami připravenými na letošní rok vede krajinářský park Lítožnice s 57 tisíci stromy před parkem U Čeňku s 15 tisíci. Celkem je ve stádiu „rozpracovanosti“ zhruba 35 hektarů nových zelených ploch. Metropole se pyšní jejich zakládáním jak na původně zemědělské půdě, tak na „neudržovaných prostranstvích“.

Za posledních 20 let vzrostla plocha veřejné zeleně v Praze o více než 300 hektarů, což je podle magistrátu na poměry evropských metropolí naprosto unikátní navýšení.

Sázecí den přinesl na Sokolovskou ulici dalších 13 stromů

Na druhou stranu může skeptik namítnout, že se zazeleňování města zatím týká převážně jeho okrajů. To je patrné i z mapy, která vychází z dat indexu HUGSI a zachycuje „pozitivní“, „negativní“ a „neutrální“ změny v roce 2019.

Nejvíce souvislých ploch vegetace vzniklo podle ní v okolí začátku dálnice D8, zatímco úbytky zeleně jsou rozprostřené na mnoho menších lokalit v centru.