Počasí houbařům přeje na celé jižní Moravě. A podle brněnské mykoložky Jiřiny Hrabákové jim radost nezkazí ani současné prudké ochlazení. „V předchozích dnech bylo teplo a přiměřeně vlhko. Podhoubí je nastartované, krátké výkyvy teplot jeho růstu neuškodí. Houby jen poletí,“ ujistila znalkyně spolupracující s Moravským zemským muzeem v Brně.

Ilustrační foto.
Houbaři se chlubí plnými koši. Na horách se chrání před jejich nájezdy

Kromě hřibů dubových a smrkových si přinesla z víkendového průzkumu Ždánického lesa za Brnem i kozáky habrové, klouzky a růžovky. Ale také vzácné druhy. „Byla to nádhera vidět a sbírat exempláře jako je hřib pružný, Quéletův, plavý i bronzový. Běžně se nevyskytují. Nyní ale mají tyto původem středomořské druhy příznivé podmínky. Vyskytují se na vápencových podložích ve starších dubových porostech a potřebují jen malou vlhkost,“ vyzdvihla Hrabáková.

Vzácné druhy hřibů 

Přestože se vzácné druhy hřibů vyskytují zhruba jednou za pět let, je pro jižní Morava přívětivější. „Na Vysočině nevyrostou, je tam na ně zima. Vyskytují se kolem Brna, u Mokré Horákov i ve směru na Velkou Bíteš ,“ poradila.

Rozpoznat neobvyklé druhy hub je podle ní úkol i pro znalce. Všichni houbaři by se ale měli mít v těchto dnech na pozoru. „V listnatých lesích začíná růst závojenka olovová. Ta je po muchomůrce zelené druhá nejjedovatější houba vůbec. Lidé si je mohou zaměnit s pečárkami neboli žampiony. Její malé plodnice připomínají hříbečky a lidé je mohou vydloubnout s jinou houbou,“ vyzvala k pozornosti Hrabáková.

Plodnice hadovky smrduté vypadá jako vejce.
Houbaři na Žďársku našli "dinosauří vejce". Podívejte se, co se z něj vyklubalo

Po nocích zpracovává úrodu hub i Jaroslav Komoň z Blanska. „Sušíme, zavařujeme je ve sladkokyselém nálevu nebo rozdáme sousedům. Dáváme je do polévek, děláme smaženici nebo guláš,“ dělal chutě nadšenec.