„Luděk Kozák při souboji o míč tvrdým zákrokem - podrážkou nohy - zranil hráče hostí Miroslava Šaška. Byla přivolána záchranka - zranění pravé nohy, nejspíš zlomená," uvedl hlavní rozhodčí Jan Uhlíř do zápisu o utkání.

Duel byl těsně před poločasem za stavu 1:0 pro Studánku předčasně ukončen a nejhorší obavy se potvrdily. Dvaačtyřicetiletý Miroslav Šašek utrpěl zlomeninu lýtkové i holenní kosti a v tu chvíli bylo jasné, že si od fotbalu na delší čas odpočine. Stejně jako Luděk Kozák, jenž si od Disciplinární komise OFS (Okresní fotbalový svaz) Tachov následně vyslechl nemilosrdný ortel - zákaz činnosti do 28. června příštího roku. Kozák si tedy z letošní sezony užil jen necelý poločas a na trávník bude moci zase až v příštím roce.
Z archivu: Fotbalisté Chodského Újezdu (modří).
„Událost je pro mě i s odstupem času nepříjemná a traumatizující. I proto jsem přijal trest, přestože jsem neměl možnost se k tomu jakkoliv vyjádřit. Ať už bezprostředně, nebo později při rozhodování komise o mém trestu," řekl Deníku Luděk Kozák, který nesouhlasí s popisem zákroku uvedeným v zápise o utkání.
„Šli jsme oba do souboje o míč na polovině hřiště. S Mírou jsme tam šli stejně, naneštěstí jsme se střetli holeň na holeň, ne jak je uvedeno v zápise, že jsem ho prošlápl podrážkou," hájil se ještě fotbalista Chodského Újezdu.

„Ze souboje jsem také utrpěl nějaký šrám, naraženinu holeně. Moje kosti vydržely, jeho bohužel ne, což mě velice mrzí," lituje Luděk Kozák a tvrdí, že se už bezprostředně po srážce Šaškovi omlouval. „Všichni jsme byli v šoku, včetně mě, bylo to opravdu ošklivé zranění," vybavil si.
Dušuje se, že nešel do osudového souboje, který nakonec oběma borcům ukončil sezonu, s úmyslem protihráče zranit. „To v žádném případě. Všichni chodíme do práce, živíme rodiny a fotbal vnímáme jen jako formu rozptýlení."

Fotbalista Chodského Újezdu byl dlouho (a stále vlastně pořád je) z incidentu velice nešťastný, ale zachoval se jako chlap. Jako muž, který od nepříjemných okamžiků, které život zkrátka nabízí na hřišti či jinde, neutíká. Naopak.
Staví se k nim čelem. „Nejprve jsem se Mírovi telefonicky omluvil a řekl mu, že jsem neměl žádný úmysl ho zranit a zeptal se, jak se mu daří a jestli něco nepotřebuje," prozradil Kozák. Ale jen u těchto slov nezůstalo.
Z archivu: Fotbalisté Chodského Újezdu (modří).
Následně se totiž oba fotbalisté, které od sebe dělí sedmnáct let, setkali i osobně. „Od jeho spoluhráčů jsem se dozvěděl, že má manželku a dceru, tak jsem i jim, jako omluvu, dovezl malou pozornost. Nabídl jsem rodině pomoc s čímkoliv a znovu vyjádřil velkou lítost, vážně mě to vzalo," pokračoval a závěrem ještě doplnil: „S Mírou zůstáváme v kontaktu, troufám si říct, že v přátelském duchu. Přeji jemu i jeho rodině hodně zdraví, štěstí a sil. Určitě jsme se neviděli naposledy a doufám, že si společně ještě někdy zahrajeme."
Deníku se podařilo, byť velmi krátce, oslovit i Miroslava Šaška, který by podle tónu v hlase na bolestivou chvíli v zápase s Dlouhým Újezdem nejraději jednou pro vždycky zapomněl. „Pro mě je teď nejdůležitější, abych mohl brzy zase normálně chodit a jít do práce," vzkázal stroze po telefonu.
