S výjimkou půlročního hostování v belgickém Waregemu kroutí útočník Tomáš Chorý v plzeňské Viktorii čtvrtou sezonu. Čeští fotbalisté si služby momentálně nejlepšího střelce užijí minimálně do léta 2025.

„Líbí se mi tady. Jsme v Plzni všichni spokojení, celá rodina. Nebyl jediný důvod myslet na něco jiného,“ okomentoval svůj krok Tomáš Chorý, autor pěti branek.

Co vás v Plzni nejvíc drží?

Viktorka měla vždycky nejvyšší soutěže, i když soupeřit s pražskými S je těžké. Teď věřím, že jsme na dobré cestě, musíme to ale v každém utkání potvrzovat.

Chvilku po vás prodlužoval Lukáš Kalvach, další odchovanec Sigmy. Je tady i Václav Jemelka, dříve v Plzni působili Tomáš Hořava nebo Roman Hubník. Čím to, že vám Olomoučákům to na západě Čech tak svědčí?

(usměje se) Těžko říct, asi dobrá práce s mládeží v Olomouci, teď jsme se tady sešli tři kluci z ročníku 1995. Možná že všechny cesty z Hané vedou do Plzně.

Jakub Douda v dresu talent týmu Plzeňského kraje v extraligovém zápase proti slovenskému Tatranu Prešov.
Házenkář Douda zažil v 28 letech reprezentační premiéru. Byl to nezvyk, říká

Máte už v Plzni svoje oblíbená místa?

Ta vybírá spíš manželka. Já ji rád následuji, kam mě zavede. Teď moc volného času není, takže jsem rád za každou chvíli s rodinou.

Myslel jsem spíš, jestli vám město něčím Olomouc připomíná?

Hmm, já už ani v Olomouci dlouho nebyl. Možná bych byl i překvapený. Plzeň je přece jen větší město.

Když se vrátím k fotbalu, vy už jste si Ligu mistrů zahrál v roce 2018. Lze to srovnávat s letošní účastí?

Jde. Myslím, že teď to máme podstatně těžší. Tehdy jsme potkali vedle Realu i CSKA Moskva a AS Řím. A tyto týmy rozhodně nebyly na takovém vrcholu jako současní soupeři. Tehdy to bylo hratelnější, teď máme skupinu smrti. Je těžké se s takovými kluby rovnat.

Také jste zatím bez bodu. Umíte si představit, že budete mít nulu na kontě i po posledním zápase?

Trošku už s tím počítat musíme. Ale nemáme to v hlavách. Já doufám, že na Interu nebo doma s Barcelonou předvedeme výkon, za který budeme bodově odměněni.

Před čtyřmi lety jste zápas s AS Řím rozhodl gólem na 2:1 právě vy. Pořád je to nejdůležitější gól kariéry?

(úsměv) Zařadil bych ho nejvýš. Nebyl to sice nejhezčí gól, ale nejdůležitější ano.

Co by ho mohlo překonat?

To je těžké teď říct, vůbec nevím. Ale doufám, že něco takového ještě přijde. Teď se nesoustředím, abych vstřelil nějakou důležitou branku, ale chci spíš týmový úspěch.

Neubývají s blížícím se koncem podzimu v náročném programu síly?

Stěžovat si na únavu nechceme, i když je toho hodně. Chtěli jsme hrát Ligu mistrů, museli jsme s tím počítat.

Možná to vyzní divně, ale není pro vás v tuhle chvíli důležitější česká liga?

Ano, liga je důležitá. Chceme zůstat na špici, abychom mohli hrát o evropské poháry i za rok. Ale Liga mistrů je pro nás odměna za celoroční dřinu, každý si chce zahrát takové zápasy. Necháme na hřišti všechno.

Teď vás jako první čeká ostravský Baník. Jaký to bude soupeř?

Vyměnili trenéra, to dá týmu vždycky nový impulz, každý se chce ukázat. Už s koučem Hapalem porazili 3:1 Slovácko, mají tam šikovné kluky, bude to s nimi těžké. Ale my si chceme spravit chuť po vyřazení z poháru. Věřím, že to zvládneme.

V minulé sezoně jste se dělil o pozici v útoku s Beauguelem, teď je vaším konkurentem Kliment. Jak spolu vycházíte?

Jsme parťáci i mimo hřiště, zajdeme spolu na kávu, svezeme se na trénink. Do kabiny zapadl rychle i díky tomu, že byl kamarád s Kopim (Jan Kopic). I my ostatní jsme ho znali ze Slovácka. A hraje se mi s ním velmi dobře, doplňujeme se.

A co Jean-David Beauguel, jste nějak v kontaktu?

Jojo, napíšeme si. Když jsme postoupili přes Karabach do Ligy mistrů nebo porazili Slavii, tak nám gratuloval. Zrovna nedávno mi popisoval, jak to chodí v Saúdské Arábii.