Miluje rap, který si rád i zazpívá, ale v Plzni je především kvůli fotbalu a nutno říct, že se mu na zeleném pažitu daří. „Musím pochválit náš skauting, nepochybovali o něm, i když zpočátku nenaplňoval naše očekávání. Musel se nějaký čas adaptovat, hledal se, měl i zdravotní problémy. Ale od návratu ze soustředění ve Španělsku šel nahoru. Je to vynikající hráč, bystrý s perfektní technikou i v rychlosti. Umí bleskově vyřešit situaci, i když je pod tlakem. Začíná to prodávat, má výbornou střelu, dokonce i pravou nohou,“ prohlásil plzeňský kouč Miroslav Koubek, který minulý týden prodloužil s Viktorií smlouvu o další rok, na adresu rodáka z Marseille.

„Jak on se prezentuje na levé straně zálohy, to je nádhera,“ doplnil 72letý trenér na adresu Cheicka Souarého, který se podruhé ve FORTUNA:LIZE zapsal mezi střelce. Při vítězství 3:0 nad Mladou Boleslaví křikl ve 12. minutě na kolumbijského spoluhráče Mosqueru, aby mu pustil centr Šulce a nekompromisně pravou nohou zvyšoval na 2:0.

Předtím se trefil i v pohárovém zápase v Jablonci (3:0) a premiérovou ligovou branku dal doma Spartě (4:0). „To bylo skvělé, když jsem vstřelil svůj první gól. Fanoušky jsem si rychle oblíbil, v takové atmosféře to je snadné,“ vyznal se pro klubový bulletin Viktorián mladík s guinejskými kořeny.

Ale narodil se v Marseille, začínal v FC Martigues, později hrál za FC Istres a v roce 2015 přišel do mládežnické akademie slavného Olympique, v jehož dresu nakoukl i do nejvyšší francouzské soutěže, když na jaře 2021 odehrál devět minut proti Racingu Lens. Ale pak už nastupoval jenom za béčko, a tak zvolil cestu do Česka, loni v únoru přišel jako volný hráč do druholigového Vyškova.

„Byla to velká změna, Vyškov je malé město. Navíc jsem musel opustit rodinu, kamarády, ale já šel do Česka kvůli fotbalu,“ popisoval Souaré. A zatím se mu to vyplácí. Ve druhé lize stihl 15 zápasů, v nichž vstřelil dva góly a také se tam poprvé potkal s Janem Trousilem, současným asistentem Viktorie Plzeň. „Byl to můj první trenér v Česku, vedl mě asi tři měsíce,“ vzpomínal Souaré, jenž se stal fotbalistou po vzoru otce.

Viktorka Souaré

„Táta hrál první ligu ve Francii, chtěl jsem být jako on,“ vyprávěl mladík. Přestože k otci vzhlížel, fotbalové vzory měl jiné. „Cristiano Ronaldo, Pogbu a Mesüt Özil. Nejoblíbenější byl samozřejmě Ronaldo,“ vypočítával Souaré, který má na kontě čtyři zápasy za francouzskou reprezentaci do 16 let.

Kvůli rodnému jazyku si teď v plzeňské kabině nejvíce rozumí s Traorém a Metsokem. „Ale není problém ani s dalšími, domluvíme se anglicky,“ přiblížil, jak zapadl do pověstné plzeňské party, kde není prvním fotbalistou z Marseille. Na Azurovém pobřeží žil i útočník Jean-David Beauguel, jenž v sezoně 2021/2022 vystřílel Viktorii zatím poslední mistrovský titul. Osobně se však neznají.

„Ale jeho jméno jsem samozřejmě zaznamenal, zanechal ve Viktorce velkou stopu,“ uznal mladík, který rád poslouchá francouzský nebo americký rap. Na hřišti od něho nečekejte žádné kudrlinky jako od jiných Afričanů, spíš vyznává přímočarý tah na branku.

A na závěr povídání v klubovém bulletinu odkryl svoje smělé plány. „Chtěl bych vyhrát v této sezoně s Viktorkou domácí pohár a v té příští bych si chtěl zkusit ty evropské,“ zasnil se Cheick Souaré, který letos kvůli pozdějšímu přestupu z Vyškova nebyl na soupisce pro Konferenční ligu.

Po Sampsonu Dwehovi byl druhým hráčem, který přišel do Plzně z Vyškova, brzy ho následoval Idjessi Metsoko. Zatím se ukazuje, že je to správná cesta.